Pohádky bezesných nocí
O smutné princezně
Žila jednou jedna princezna a ta byla šíleně smutná. Král se na to nemohl dívat, a tak sezval
všechny možné kejklíře a kašpary, aby princeznu rozesmáli. Z celé země se sjeli komedianti, a
ještě z několika dalších a všichni se snažili jak mohli, ale žádnému se nepodařilo princeznu
rozesmát. Když už to všechno trvalo moc dlouho, rozčílil se král a každého šaška, kterého
potkal nechal popravit. A když se jednou poravy účastnila princezna, začala se strašlivě smát.
Přišlo jí vtipné, jak useknutá hlava nespadla do koše, ale odkutálela se od špalku a pak
seskákala po schodech. Král byl nadšen, proto každý den nechal popravit jednoho komedianta,
kteří tak konečně začali bavit jeho dceru.
Zanedlouho však komedianti došli, proto
bylo třeba začít s popravami dalších lidí jiných povolání. Tak to šlo mnoho a mnoho dní, až
všichni lidě v království došli a král nařídil katovi, aby popravil sám sebe. Tomu se však tento
nápad příliš nezamlouval, a raději popravil samotného krále. Pak popadl princeznu, několikrát
ji znásilnil a nakonec ji popravil také, což jí zase tak moc nepobavilo. Když tak učinil, sbalil si
své věci a opustil zcela vylidněné království.