Pohádky bezesných nocí
O provazníku Bastyrrovi, bylinkáři Oukropkovi a pošťáku Hlůvovi
Lidovým filosofům
Provazník Bastyrr, bylinkář Oukropek a pošťák Hlůva si jednou takhle po ránu o
svátcích slunovratu vyšli do lesa na houby. Jdou a jdou a jdou, houby jedlé sbírají, mlází a
bujné kapradě po kolenou prolézají, košíky naplňují a u dlouhého sbírání mezi sebou
předlouze klábosí. A jak tak jdou, bylinkář Oukropek se najednou shýbne, ze země pozdvihne
předmět jakýsi a hlasitě volá: Toť jistojistě prašivka prašivá. Ó jak je šeredná, ó jak je zelená.
Ta bude jistě otrávená! A Bastyrr s Hlůvou, moudře pokyvujíc hlavami, úporně si roztodivný
předmět prohlížejí. Opravdu šeredná, říká Bastyrr. Opravdu zelená, praví Hlůva. Ta bude jistě
otrávená!, volají všichni tři hnusem. A milý Oukropek rozkope prašivku po zeleném mlází a
zbylí dva rozbité kousky hledají a v rozměklou zem zlostně zadupávají.
Provazník Bastyrr, bylinkář Oukropek a pošťák Hlůva si jednou takhle po ránu o
svátcích slunovratu vyšli do lesa na houby. Jdou a jdou a jdou, houby jedlé sbírají, mlází a
bujné kapradě po kolenou prolézají, košíky mají způli plné a u dlouhého sbírání mezi sebou
předlouze klábosí. A jak tak jdou, pošťák Hlůva se najednou shýbne, ze země pozdvihne
předmět jakýsi a hlasitě volá: Toť jistojistě láhev rumová. Ó jak je šeredná, ó jak je zelená. Ta
bude jistě otrávená! A Bastyrr s Oukropkem, moudře pokyvujíc hlavami, úporně si roztodivný
předmět prohlížejí. Opravdu šeredná, říká Bastyrr. Opravdu zelená, praví Oukropek. Ta bude
jistě otrávená!, volají všichni tři hnusem. A milý Hlůva rozkope láhev po zeleném mlází a
zbylí dva rozbité kousky hledají a v rozměklou zem zlostně zadupávají.
Provazník Bastyrr, bylinkář Oukropek a pošťák Hlůva si jednou takhle po ránu o
svátcích slunovratu vyšli do lesa na houby. Jdou a jdou a jdou, houby jedlé sbírají, mlází a
bujné kapradě po kolenou prolézají, košíky mají celé plné a u dlouhého sbírání mezi sebou
předlouze klábosí. A jak tak jdou, provazník Bastyrr se najednou shýbne, ze země pozdvihne
předmět jakýsi a hlasitě volá: Toť jistojistě dítě odložené. Ó jak je šeredné, ó jak je zelené. To
bude jistě otrávené! A Hlůva s Oukropkem, moudře pokyvujíc hlavami, úporně si roztodivný
předmět prohlížejí. Opravdu šeredné, říká Hlůva. Opravdu zelené, praví Oukropek. To bude
jistě otrávené!, volají všichni tři hnusem. A milý Oukropek rozkope dítě po zeleném mlází a
zbylí dva rozbité kousky hledají a v rozměklou zem zlostně zadupávají.
A co jsme si z dnešního houbaření odnesli?, filosofují tři přátelé na zpáteční cestě
domů. Košíky plné hub, přemýšlí nahlas bylinkář Oukropek. A roztrhané gatě, praví pošťák
Hlůva. A provazník Bastyrr říká: A také poznání, že s příchodem civilizace se po lesích
povaluje spousta neřádstva. Byl to pěkný a poučný den, radují se všichni tři.