Kronika liscannorská 1020-1070
1060
Čtyřicáté výročí založení obce proběhlo vcelku poklidně.

Na jaře přijela výprava hobitů z Veselého kopečku, kteří několik týdnů kopali v troskách domu nešťastného Kutouše Králíka. Vše, co příbuzní vykopali, naložili na vozy a odvezli domů. Většina obyvatel Liscannoru si oddechla, když hobiti odjeli, jelikož měli ve zvyku se opíjet, zpívat a tančit kolem ohňů hluboko do noci.

I letošního roku Nurnská družina vyjela na výpravu. Tato byla zvláštní tím, že pomohla na trůn gorganské princezně Arnúthien, dceři Halka Erinského a Manwing Gorganské, liscannorské rodačce.

Na výpravě žel zahynuli občané Beryl Sekera a Bašár-bej. Oba padli jako hrdinové v boji s nepřátelskými vojáky. Nešťastné Malině tak padl i druhý partner, s nímž byla tentokrát řádně sezdána, a aby toho nebylo málo, tak se jí na konci roku narodil další pohrobek, Chában Březinka.

Z výpravy si také přivezl partnerku starosta Klabzej Myšilov, a sice lehkou děvu Riu. Po návratu si však celou věc promyslel a s dívkou se rozešel. Ta pak přijala práci ve vranigostské nálevně, která se uvolnila po Swianně Bělomorkové, nyní Nórienské, žijící v kovárně v Liscannoru.

1061
Na počátku roku se vrátili dobrodruzi z výpravy a přinesli zprávu o hrdinské smrti Lúina Nórienského, syna slavného Páina a Lúniel Čiperové.

Letos opět následovaly starostenské volby. Tentokrát z nich vyšel vítězně řídící obecní školy a starousedlík Getd Ruindorský. Getd sám řekl něco ke svým starostenským záměrům:

No tak, já nemám žádné velké plány, v podstatě hodlám jenom udržovat stávající úkoly. Máme tu rybníkáře, poměrně schopného hrobníka… Prostě hodlám udržovat Liscannor tak, aby fungovaly všechny obecní věci. Nemám žádné velké plány, jako kdysi někteří družiníci, kteří požadovali založení nevěstince a podobně. Tak nic takového nepřichází v úvahu. Hodlám navázat na své předchůdce, prostě spravovat obec k celkové spokojenosti obyvatel a zároveň se starat o školu. To je druhá priorita, kterou jako řídící a hlavní učitel mám na starosti.

Nový starosta se také zmínil o svých předchůdcích:

Já pamatuju ještě předchozí starosty. Lynhaarda, a pamatuji samozřejmě ještě i Rollda Erinského. Je těžko vyjmenovávat, co který starosta vykonal. Myšilov dal dohromady Liscannor po všech těch činech předchozích starostů, kdy obecní pokladna byla v podezřelém stavu. Po Liscannoru se také objevilo několik nových vyhlášek, které byly dost podezřelé. Předtím byl Krochta Moskyt, který naopak vedl své megalomanské sny o zvelebení Liscannoru. Postavil například kuželkárnu, kde nikdy nikdo pořádně kuželky nehrál, a podobně. Takže bych spíš navázal na činnost starosty Myšilova, který dal všechny papíry do pořádku a udržoval běžné papírování v pořádku, tedy až na jeho známé byrokratické činy.

Úvod úřadování nového starosty poznamenalo neštěstí, kdy se ztratil malý hobit Bzučan Kanimůra. Byl nalezen v lese, kde spadl do vývratu a zlomil si nohu, a takto bezbranný se stal obětí divé zvěře. Podezření ze spoluviny padlo na černého polokrolla Burbuna Šestého, který prý nebohého Bzučana občas bil, aby z něj dostal svačinu, a je možné, že chlapec utekl do lesa právě ze strachu před Burbunem. Přímá vina polokrollovi dokázána nebyla, ale ostatní obyvatelé obce se na něj od té doby dívají dosti nevraživě.

Jelikož se v lesích v okolí Liscannoru příliš rozšířila zvěř, rozhodl se nový starosta Getd udělit všem občanům povolení k lovu. Jedinou podmínkou bylo, aby všechna ulovená zvěř byla zpracována a po lese se neválely zabité mršiny.

Nový starosta se nevěnoval jen práci, ale na stará kolena se rozhodl oženit. Za nevěstu si vybral sličnou Riu posluhující ve Vranigostské nálevně, kterou dříve odmítl Klabzej Myšilov, a brzy oslavili slavnou svatbu, při které samosebou nechyběla ani hostina pro občany.

Další radostnou událostí bylo narození Luny Nórienské, dcery Luncia a Swianny.

1062
Tohoto roku se slavila další svatba, tentokrát liscannorského rodáka Gerlloda Moskyta, který pojal za ženu krásnou Lilien. Novomanželé se nastěhovali do menšího domu Moskytových č.p. 20, který matka Attrien nechala na Gerlloda přepsat. Zachoval se nám záznam, kdy čerstvý ženáč Gerllod vzpomíná na své dětství v Liscannoru:

Tak já si myslím, že být starostenským synkem v Liscannoru mělo jenom klady. Myslím si, že jsem vedl jako dítě nesmírně příjemný život, o jakém se může zdát každému dítěti. Jako děti dobrodruhů měly liscannorské děti poměrně velkou svobodu, byly jim tolerovány prohřešky, které by třeba městským dětem nebyly tolerovány, a přitom všechny ty děti, a mě tedy samozřejmě nevyjímaje, měly velice solidní zázemí, co se týče majetku.

Po delší době byl jmenován nový obecní rybníkář, kterým se stal hobit Adon. Ten se o svěřený úřad staral pečlivě, nasadil nové ryby, nakoupil rybářské náčiní a nechal postavit malou udírnu, kterou mohou využívat liscannorští občané. Za vzornou práci získal Adon občanství a zakoupil dům po Yallu Reblledovi.

A právě Adon se stal obětí přepadení, když do jeho domu vpadli dva vymahači dluhů a chtěli po něm jakousi splátku dluhu, který prý zanechala Nurnská družina v Nurnu u obchodníka Ličonga. Mazaný Adon pochopil, že se s vymahači měřit nemůže, ale poslal je za barbarem Dolwenem. Ten si nebral servítky a oba vymahače zabil. Vražda však byla jako tradičně ututlána a pátrání po původu záhadné směnky pak zavedlo dobrodruhy na výpravu do východního Gwendarronu.

Na svatbě Hefta Tarase v Naglinu se rybníkář Adon, který šel Heftovi za svědka, seznámil s hobitkou Mailou Permonovou, kterou o pár měsíců později pojal za ženu a přivedl ji do Liscannoru.

Druhým přistěhovalcem se tento rok stal pan Horác Lipový, který zakoupil dům po elfu Melchizedechovi a jeho nešťastně zesnulé rodině.

Radostnou událostí se stalo narození Lotda Ruindorského, syna starosty Getda a Rii.

Smutnější zprávou bylo, že po sedmnácti letech musela být kvůli nedostatku žáků uzavřena obecná škola.

1063
Starosta Getd v rodinném životě rozhodně nezahálel, zřejmě se snažil dohnat, co v minulosti zanedbal. Tento rok se jemu a jeho ženě Rie narodil druhý syn, Gawin Ruindorský.

Naopak neštěstí potkalo Adona, který padl ve vzdálených krajích západního kontinentu. Jeho zdrcená žena Maila se odstěhovala do Naglinu k rodičům.

V létě potkala Liscannor menší přírodní katastrofa. Rozvodnil se potůček protékající obcí a poškodil několik domů. Škody nebyly příliš vážné a stačilo něco drobných oprav. Jelikož však mezi vyplavenými domy bylo i stavení starosty, stalo se, že uplavala starostenská kniha. Tu se podařilo zachránit díky obětavosti Gerlloda Moskyta, gwendarronského vojáka a příkladného občana, byla nicméně natolik poškozena, že její sušení a následné luštění a přepisování zabralo starostovi mnoho večerů.

1064
Jako obvykle se po třech letech konaly volby obecního starosty, kterýžto post bezpečně uhájil stávající starosta Getd Ruindorský. Ten také nechal zřídit pomník k výročí padesáti let Nurnské družiny. Stal se jím menhir postavený na západním svahu.

Liscannor se opět rozrostl, tentokrát o zemnici Bolbuchovu a rozlehlý kamenný dům Menhoriana Blathela, který si však z neznámého důvodu nezakoupil žádný pozemek.

Také došlo k přestěhování Burbuna Šestého a jeho matky Maji do domu Yalla Reblleda. Celou operaci hradila Attrien Moskytová, která se už nemohla dívat na rozpadající se dům obklopený špínou sousedící s její výstavní rezidencí. Starý dům č.p. 28, původně postavený Nervorem Chinským, nechala Attrien zbourat.

Došlo však i k několika smutným událostem. Stářím zemřela Rollanda Rugornská, vdova po slavném bojovníku Jacobovi, a byla pochována na obecním hřbitově. Svůj dům odkázala Eleanor Rugornské, dceři Lynhaarda a Wenory.

Z výpravy na daleký východ se pak nevrátil Dolwen Mukurský, obecní hrobník. Na uvolněné místo hrobníka nastoupil Haardun Rugornský.

Neštěstí se nevyhnulo ani Vranigostu. Z výpravy se nevrátil syn vranigostského předáka Aedda, Fionn Ruindorský.

1065
I dalšího roku došlo k nešťastné události, když na ostrově Álfheim zahynul liscannorský rodák Gory Chinský, syn známého Ladota. Nešťastný Gory byl ze severského ostrova přivezen k řádnému pohřbu na obecním hřbitově.

Naopak veselejší událostí bylo narození dvojčat Thirien a Doliany Moskytových, dcer Gerlloda a Lilien.

Štěstí potkalo také druida Klabzeje Myšilova, který konečně nalezl ženu svého srdce a oženil se s Nilwou Pšeničkovou, která se přistěhovala do jeho domu v Liscannoru.

1066
V Liscannoru dostal povolení ke stavbě vranigostský občan Rien Gwardit, kterému se ve vlhké šikmé věži na pobřeží nežilo tak dobře, jak si představoval. Žel Rien na jaře zahynul na dalekém severu a jeho dům zůstal nedostavěn.

Do Liscannoru se přistěhoval také trpaslík Heft Taras, který dosud žil v Naglinu, zakoupiv dům po krollu Eghovi. Dům se mu zalíbil také proto, neboť v něm byly velké zásoby uhlí pro případ tuhé zimy, takže se tam trpaslík cítil jako doma. Heft se však přistěhoval sám, jelikož po krachu jeho obchodní společnosti ho opustila žena Fiala a ponechala si v péči taktéž dceru Kníklu.

Na podzim byla opět otevřena obecná škola vedená Getdem Ruindorským. Nastoupili do ní pouze dva žáci, a sice Chában Březinka a Luna Nórienská, která se stala první premiantkou ve znovuotevřené škole.

Jelikož léta nepoužívaná školní budova potřebovala opravit, byl přijat školník, kterým se stal jistý Yasper.

1067
Letos došlo k další starostenské volbě, v níž poprvé zvítězil liscannorský rodák, a sice Gerllod Moskyt, který se tak vydal ve šlépějích svého otce Krochty, několikanásobného starosty.

Kromě zvolení starostou potkala Gerlloda další šťastná událost v podobě narození syna, který dostal jméno Krochta po svém slavném dědečkovi.

Ze vsi se odstěhovala starousedlice Grétta Erinská a její starší syn Arllon. Grétta se odstěhovala do Nurnu starat se o své stárnoucí rodiče, zatímco Arllon se vydal do světa na zkušenou. Dům v Liscannoru připadl mladšímu synu Lorgenovi Erinskému.

Po čase byl opět jmenován obecní rybníkář, kterým se stal Zoltar Zemikosa.

Krom proslulého janternu přibyl v obci druhý zvláštní strom. Na pozemku Klabzeje Myšilova vyrostl v neobvykle krátké době mohutný dub, jehož listy jsou zcela černé. Žalud, z něhož strom vzešel, si druid přivezl ze severního ostrova Álfheimu a na vzrostlého velikána je velmi pyšný. Strom je doslova jeho chloubou.

Na konci roku vypukla válka s Mallikornem a jejích dopadů nebyl ušetřen ani Liscannor. Většina stálých občanů schopných služby byla povolána do armády a někteří občané se války aktivně zúčastnili. Zejména je třeba zmínit starostu Gerlloda Moskyta, který nastoupil ke své jednotce a aktivně bojoval o průsmyky v Černých vrších.

1068
Tento rok začaly spory mezi starostou Gerllodem Moskytem a přistěhovalcem Heftem Tarasem, který chtěl v okolí Liscannoru kopat doly a hledat rudu a uhlí. Většina žádostí byla starostou zamítnuta, což vyústilo ve slovní a písemné přestřelky mezi nimi, do kterých navíc zasahoval Klabzej Myšilov na straně starostově a starý Bolbuch na straně Hefta.

Starosta povolil vykopat jen jedinou průzkumnou sondu v díře, kterou po sobě zanechala Kloga. Později se však s Heftem dohodl, že ten nebude kopat, pokud mu Gerllod zajistí, že se za ním přistěhuje jeho žena s dcerou. To se vemlouvavému Moskytovi podařilo a do Liscannoru tak přibyly Heftova žena Fiala a dcera Kníkla.

Heft starostovi poděkoval, ale slovo nedodržel a spolu s Bolbuchem se okamžitě pustili do výkopových prací, ohánějíce se písemným povolením starosty.

Ke šťastné události došlo v rodině Griffina a Oriniel Linfalasových, kterým se narodila dcera Sylvana. Snad dá rodičům zapomenout na smrt nešťastně zesnulého Belehatha.

Lidé se rodí a také umírají. Stářím zemřel v požehnaném věku jedenaosmdesáti let Brandt, čeledín Attrien Moskytové, a byl pohřben na obecním hřbitově.

Jelikož Dyni Longodon, majitel domu č.p. 36, se v obci už mnoho let neukázal, nechal starosta Gerllod za přítomnost svědků vylomit dveře chátrajícího domu, který hrozil bez další údržby zřícením. Dům následně zakoupil hobit Gon.

Také kroll Ran si koupil vlastní obydlí v Liscannoru, spokojil se však s nedostavěným domem Riena Gwardita. Místo střechy napnul plachtu a v tomto skromném vzdušném příbytku se zjevně cítí dobře.

1069
Tohoto roku padli v jižním Gwendarronu občané Gon a Heft Taras. Po Heftově smrti se i s dcerou Kníklou odstěhovala jeho zlá žena Fiala. Heftova smrt však znamenala též konec prospektorských prací za Liscannorem.

Ani starosta Gerllod Moskyt nebude na letošní rok rád vzpomínat, zejména proto, že na výpravě ztratil paměť. Musel proto podstoupit dlouhodobou a finančně velmi nákladnou léčbu, po které se mu paměť částečně vrátila.

1070
Díky své indispozici s pamětí se starosta Gerllod Moskyt rozhodl znovu nekandidovat a raději se věnovat rekonvalescenci. Starostou byl tedy po letech znovu zvolen ctěný druid Klabzej Myšilov.

S novým starostou oslavil Liscannor padesát let existence. Žel toto výročí mělo spíše smutný nádech, neboť během tuhé zimy ponovoroku zemřeli na horkou nemoc starousedlíci Drsoul Roahanský a řídící obecné školy Getd Ruindorský. Oba byli s úctou pohřbeni na obecním hřbitově.

Vedením obecné školy se po zesnulém Getdovi ujal dosavadní pomocný učitel Griffin Linfalas.

Vzhledem k dlouhodobé nepřítomnosti byl prohlášen za nezvěstného bývalý starosta Darlen Moorhed. Jeho chátrající dům odkoupil od obce barbar Tjure.

Tjure se však již nestačil pustit do řádné opravy, neboť na konci roku padl. Stejně dopadl i kroll Ran, jehož zříceninu levně zakoupil barbar Ramar, který plánuje dostavbu.

Dům po veteránu Drsoulovi zakoupil Zoltar Zemikosa, který naopak žádnou dostavbu neplánuje.

Dům si konečně postavil také školník Yasper, jelikož Moskytovic rodina mu odmítla povolit svatbu s Nariou, o níž se ucházel pokud nebude mít kde bydlet. Šťastný Yasper tak krátce po dokončení svého domu č.p. 44 slavil svatbu s Nariou Moskytovou.

Starosta také veřejně pochválil obecního rybníkáře Zoltara Zemikosu za vzorné vykonávání povinností. Skutečně, na rybníček pod dohledem Zoltarovým je radost pohledět.

A tak uplynulo padesát let v Liscannoru. Přejme jeho obyvatelům hodně štěstí v dalším životě a obci nerušený rozvoj. Dají-li bohové, dočkáme se dalšího pokračování této kroniky, třeba za dalších padesát let.