Dobrodružství Pepena z Ruindoru
Historie rodu Arima Velikého, správců Siltalathu a Knorladu
V roce 597, kdy se narodil Arim, již čtyřicet let zuřila v království válka s trpaslíky.
Důvodem byl spor o mitrilové doly. Když Arim dospěl, zamiloval se do Molran, jediné dcery
správce Batha. Jeho lásce však nebylo přáno, neboť sám byl z prosté rodiny. V roce 627 byla v
blízkosti Siltalathu poražena královská vojska a trpaslíci přitáhli k hradbám města. Nepodařilo se
jim město dobít ztečí, a proto přešli do obléhání. Během toho padl na hradbách města Bath i jeho
dva synové a ve městě vypukla panika. V tu chvíli vystoupil Arim a svou nesmírnou odvahou strhl
s sebou mnoho bojovníků a s nimi rozprášil trpaslíky. Jelikož v rodu správců nezůstal žádný
mužský potomek, byl občany města správcem provolán Arim. Z tohoto postu se mohl ucházet o
ruku Molran a vzal si ji za ženu.
V době úřadu jejich syna Sourungena stále
zuřila válka, ale trpaslíci nikdy nepřitáhli do blízkosti města. Roku 725, ve čtyřiadvacátém roce
úřadu Knora, však trpaslíci znovu přitáhli k Siltalathu a tentokrát ho dobili a srovnali se zemí.
Když Knor viděl, že je vše ztraceno, zorganizoval evakuaci města. Nejstatečnější bojovníci
obětovali život, mezi nimi i Knorův syn Kusur, aby ženy a děti mohli doslova před očima trpaslíků
prchnout do bezpečí. Knor pak svůj lid odvedl na sever, kam již nezasahovaly nájezdy trpaslíků,
a založil osadu Knorlad. Tato osada dostala jméno až po jeho smrti. Knorlad se však příliš
nerozvíjel, neboť stále zuřila válka. Mitrilové doly byly již dávno částečně zasypány a částečně se
tam nastěhovaly zlé stvůry, takže se tam stejně nikdo neodvážil.
Na počátku
úřadu Lunora se v horách začali množit skřeti. Díky tomu byl konečně uzavřen mír s trpaslíky. V
míru začal Knorlad konečně prosperovat. Roku 820 byl však napaden skřety a téměř zpustošen.
V poslední chvíli se však karta obrátila a skřeti byli rozprášeni. Ještě měsíc po vítězství lovili
bojovníci skřety po lesích. Po jejich návratu byl Knorlad přeměněn ve tvrz. Roku 826 královská
vojska spolu s trpaslíky zatlačila skřety do hor. Na čas pak nastal klid.
Roku
881, v čase Forgenova úřadu, však do království přitáhla silná vojska skřetů. Armáda skřetů
oblehla i Knorlad. Královská vojska byla tehdy zaměstnána na jiných místech a nemohla přijít na
pomoc. Po roce obléhání, když začala nastávat krize, přijel Arim II., který v sedmnácti letech
odešel do divočiny za dobrodružstvím, s oddílem lesních elfů a porazil skřety před Knorladem. V
následujícím roce byli skřeti zatlačeni do hor. Arim II. se poté vrátil zpět do divočiny.
Jelikož Dimir neměl syny a jeho vnuci byli po jeho smrti ještě mladí, úřad získal syn jeho
bratrance Gilken. Za Gilkenova úřadu, roku 926, proběhla Bitva pod horskými hřebeny, ve které
lidé spolu s trpaslíky a lesními elfy rozdrtili velkou armádu skřetů a vlků. Protože v bitvě padli oba
synové Gilkena, po jeho smrti získal úřad Tamir, syn Ganwing a vnuk Dimirův.
Po Bitvě pod horskými hřebeny se skřeti dlouho neodvážili podnikat ani loupežné nájezdy.
Roku 993, v jedenáctém roce úřadu Knora III., však znovu vtrhli do země a oblehli Knorlad.
Během obléhání padl Knor III. i jeho syn Idan. Po dvou měsících však přijel Pergen s oddílem elfů
a přesně jako jeho praděd Arim II. porazil skřety před Knorladem. Krátce na to byli skřeti opět
vytlačeni ze země. Lid provolal správcem Pergena, ten se zamiloval do Helwe a vzal si ji za ženu.
Díky své lásce k Helwe přijal úřad správce, čímž se vzdal svého dobrodružného života. Roku 998
však ohrozil zemi Velký požár, který změnil Knorlad a široké okolí v popel. Země kolem Knorladu
se od té doby zove Ruindor. Jen málo lidem se tenkrát podařilo uniknout, Pergen a Helwe byli
mezi nimi. Na Pergenův podnět odešli do divočiny.