Dobrodružství Pepena z Ruindoru
Llyr z Ruindoru
Llyr byl nejneúspěšnějším ze všech Pergenových synů. Jako jediný si neoblíbil život v lese
a neosvojil si lesní magii. Zato se naučil dobře střílet a spoustu jiných užitečných věcí. Byl vždy
nejlepším ve hře na schovávanou, výborně lezl po stromech a uměl se velmi potichu pohybovat,
čímž mnohokrát vystrašil své bratry i jiné vrstevníky a Pergenovi téměř způsobil srdeční záchvat.
Při cestách do města se věnoval oblíbené zábavě, totiž vybírání kapes movitě vypadajícím
měšťanům. Na návštěvy chodil obyčejně bez klepání, neboť zavřené dveře si otvíral převážně
svými paklíči. Když dospěl, věnoval se cestování, až jednoho dne dorazil do Liscannoru a stal se
členem Nurnské družiny. Jeho první a poslední výprava směřovala do Jarby, kam se družina uvolila
doprovodit skupinu kudůků s jejich zbožím.
Na cestu se s nimi vydal spolu s Llyrem
vůdce Yorg z Erinu, čarodějové Atheas ze Zelených vrchů a Grundyg z Quonsettu, druid Sarim
z Gorůdye, theurg Torp Katzbalger, šermíř Ragnar z Álfheimu, zlodějka Merla Lísková a
pochybný alchymista Dirrien z Ardasanu.
Cesta proběhla bez potíží, ale při
nocování v Jarbě byla vesnice náhle přepadena. Všechny domy byly zapáleny a po vsi pobíhalo
několik tuctů ozbrojenců. Dobrodruzi se začali bránit a podařilo se jim nápor odrazit. Nájezdníci
vzali do zajetí pouze muže, zatímco ženy, děti a starce pobíjeli. Bohužel byl chycen a odveden také
elf Ragnar, který opustil obranné postavení.
Družina se tedy vydala po stopách
únosců, až dorazila k pevnosti, před kterou ležel velký vojenský tábor. Několik dobrodruhů
proniklo do tvrze a osvobodilo Ragnara. Družina poté opustila nebezpečné údolí a zamířila na
sever. Zde se rozhodla sestoupit do starých dolů, kde však padl Ragnar a ostatní se teleportem
dostali přímo do rukou nepřátel. Ukázalo se, že mniši plundrují zemi, aby získali muže do svého
vojska. Tak chtěli zneužít i gwendarronské dobrodruhy, kteří byli prozatím zavřeni do vězení.
Všichni kromě Dirriena, který zradil, a proto ho Grundyg nechal zmizet ve chvíli, kdy se ostatním
posmíval. Poté družina prchla z pevnosti.
Dobrodruzi se dozvěděli, že armáda
je ve službách temných mnichů, kteří touží ovládnout okolí. Zatím se chystali zaútočit na
Orghallský průsmyk. Družina se tedy vydala k trpasličímu králi Perrimovi, aby ho před chystaným
útokem varovala. Cestou zemřela zlodějka Merla po útoku kance a k družině se přidal krollí
válečník Ulgorr z Rugornu a žena jménem Waladrien. Nurnští také zabili starou čarodějnici, která
však předtím proklela Llyra. Družina také porubala jejího ochránce huorna. V její chalupě byla
nalezena zmínka o lektvaru, s jehož pomocí je možné dostat se do Orghallské
propasti.
Perrim družině poděkoval za varování a zmínil se o Nurdilské bažině, kde
by se přísady potřebné pro lektvar měly nacházet. Družina se tedy vydala na voru po řece Dúrian.
Bylo sice nalezeno vše potřebné, ale náhle byli dobrodruzi napadeni bahenní stvůrou a její
obrovská tlama ukončila život Llyra a Waladrien. Yorg vlastnil ještě trochu oživovacího lektvaru,
ale ten zdaleka nestačil na oba mrtvé, a tak po losování oživil Waladrien. Llyrovo tělo bylo s
pietou pohřbeno na malém ostrově uprostřed Nurdilské bažiny. Nezbývají než vzpomínky na jeho
přesně mířené šípy, které pomohly družině v několika těžkých bojích.