Dobrodružství Pepena z Ruindoru
Sereg z Ruindoru
Sereg byl nejmladším z Pergenových synů. Už od dětství se věnoval lesní moudrosti, a
když vyrostl v mladíka, stal se hraničářem.
Svým prvním bojem prošel v roce 1019
na domovské půdě v Míjónském lese. Tehdy totiž přitáhly silné smečky lítých vlků a místní
obyvatelé měli co dělat, než vlčí útok odrazili. Z Pergenových synů bojoval ještě Illred, neboť
Pepen již dva roky putoval mimo Ruindor a Llyr se raději zdržoval ve městě. Poté, co Sereg prošel
tímto křestem, vydal se do světa hledat dobrodružství.
Na první výpravu se
vydal s hobitem alchymistou Dohrem a dvěma trpaslíky Gulinem a Magunem vyplenit chrám
hadího boha Marwa. Na výpravě naštěstí nikdo z dobrodruhů nepoložil život, přestože úlisní mniši
odmítli vydat chrámovou pokladnici po dobrém, k čemuž byli vyzváni po preventivní popravě
dvaceti bratrů, kteří byli první po ruce po vstupu družiny do chrámu, a ke všemu obtěžovali svými
zaklínadly, čímž znepříjemňovali život dobrodruhů a přivodili smrt sobě. Navíc se i chrámové
kněžky bránily znásilňování a sesílaly přitom nejrůznější kletby na hlavy dobrodruhů, takže
nezbylo, než většině vyříznout jazyk. Nakonec se dobrodruzi přeci jen dočkali vděku, když v
zatuchlé kobce nalezli lidskou dívku jménem Stella, jež měla být obětována hadímu bohu. Jelikož
dobrodruzi byli v jádru dobří, nebyla znásilněna, a tak si udržela příznivé mínění o jejich povaze.
Sereg se nakonec přece jen dočkal, ale nezdržel se na místě dostatečně dlouho, aby zjistil, že
zachránění dívky mělo příznivý vliv na další trvání rodu.
Po nějakém čase
putování dorazil Sereg do města Argyll, kde se zrovna připravovala trestná výprava na piráty.
Nešlo ani tak o jejich potrestání, jako o zlato, jež se dalo tušit v jejich doupěti po bravurním
přepadení válečné lodi, vezoucí brigillskou princeznu, a o tučné výkupné, které za ní piráti
dostali.
Zlikvidování pirátů a získání jejich pokladu provázelo vyplundrování
několika okolních ostrovů, obývaných černými domorodci. Posléze se většina dobrodruhů vrátila
na pevninu, ale Sereg se usadil v ostrovním městě Árrion, kde se poněkud zdokonalil ve svém
hraničářském oboru. Delší čas pak trávil občasnými výpravami na okolní, většinou pusté ostrovy,
které se někdy ukázaly být sídlem pirátů či kanibalů, a jejich naloupeným zlatem zaplňoval své
bezedné kapsy.
Jednoho krásného dne roku 1024 se Sereg v Árrionu setkal s
druidem Sarimem z Gorůdye, který kdysi putoval s Pepenem. Společně se přidali k výpravě krolla
Sarmona, která se vydala hledat poklad na Ostrově hořkých slz. Po vylodění na ostrově však došlo
k hádce, a tak Sereg se Sarimem odpluli na provizorním voru. Dostali se na blízký ostrov
Surradon, kde se setkali s Nurnskou družinou. Několik jejích členů projevilo zájem o poklad, a
tak se oba hraničáři vrátili na Ostrov hořkých slz a s nimi člověk chodec Yorg z Erinu, kroll
bojovník Jacob z Rugornu, kudůk alchymista Torp Katzbalger a elf válečník Ragnar z
Álfheimu.
Na ostrově byl nejprve nalezen starý rozbořený chrám a posléze malá
tvrz. Většina jejích obyvatel byla zlikvidována, avšak žily tu dvě spektry, které vnesly zmatek do
řad dobrodruhů. Nakonec byl vypracován plán útoku a mladý Sereg odvážně vtrhl a dělal živý štít,
aby zkušenější dobrodruzi mohli nerušeně seslat svá zaklínadla. Tento boj skončil vítězstvím a
posléze byl nalezen poklad, který však za chvíli téměř všechen zmizel. Dobrodruzi totiž zapomněli
na lístek, jenž upozorňoval, že před otevřením truhly je třeba přečíst otvírací formuli.
Rozuřená družina opustila tvrz a vyplundrovala blízkou vesnici domorodců. Následně se
snažila přeplavit přes řeku, avšak náhle se vynořila obrovská chobotnice, omotala svá chapadla
kolem Serega a snažila se ho stáhnout pod vodu. Ten se bránil, ale najednou přilétl šíp a zapíchl
se mu do hrudi. To nešikovný kudůk Torp vystřelil ze své kuše po chobotnici, ale nemířil dobře.
Seregovo tělo se potopilo a vzápětí bylo spatřeno, jak padá z blízkého vodopádu do
hlubin.