Hrdinové Nurnské družiny
Yall Reblled z Hedu
člověk šermíř [1016-1053]
Válečník Yall Reblled vstoupil do řad Nurnských v chladnu roku 1046, kdy se družina připravovala na výpravu, která měla za cíl
zničit důl na drahé kamení v pralesích pod Wallimorem. Již při první výpravě se stal dosti uznávaným pro své bojové umění,
zbabělost rozhodně nebyla jeho vlastností. Spíše se o něm tvrdilo, že má velmi potlačený pud sebezáchovy. Spřátelil se s tehdejším
vůdcem Aeddem Ruindorským, který jej považoval za klíčovou osobu, díky níž byl cíl výpravy splněn. Yall se ubytoval v nájemním
pokoji hostince U hrocha a posléze se přestěhoval do obecní ubytovny. Roku 1047 se zúčastnil další výpravy, která směřovala do
Hamilkaru. Během ní už měl v družině pevné místo a dobře si toho byl vědom. Při řešení družinových problémů se neostýchal použít
pěstí, o čemž se neblaze přesvědčil elf Melchizedech. Yall Reblled uzavřel pevné přátelství s barbarem Harezem, se kterým vytvořil
silný útočný štít družiny. Po návratu z Hamilkaru nějaký čas na výpravy přestal vyrážet a živil se jako pomocný učitel tělopružby v
místní obecné škole. Roku 1049 se stal občanem Liscannoru a postavil si dům. V řadách společenstva znovu stanul až na jaře toho
roku, kdy Nurnští přijali zakázku na získání kůže z pralesního ještěra, který měl žít někde v jižních pralesích v oblasti zvané
Elodungver. Poblíž města Neren v pláních Travertu se setkal s Dregem Huranem, bojovníkem Štírského řádu, který si jej vybral za
učedníka. Reblled se u mistra naučil několika šermířským trikům, avšak svou učenlivostí zřejmě pana Hurana příliš nenadchl, pročež
jejich vztah neměl dlouhého trvání. V družině však přesto jeho hvězda dále stoupala. Podílel se na úspěšném dokončení výpravy a
zúčastnil se rovněž další výpravy do lesů okolo Nové Tehaly, kde se družina úspěšně utkala s drakem a jeho skřetími pohůnky, na
čemž měl Yall nemalou zásluhu. To bylo v roce 1050. Dalšího roku si nicméně od dobrodružného života potřeboval odpočinout, na
další výpravu se vydal až roku 1052, hledat tajemné byliny, a opět se výrazně podílel na jejím úspěšném dokončení, zvláště poté, co
padl kroll Burbbag, a Yall se stal nejsilnějším válečníkem družiny, na němž ležela hlavní tíha bojů. Tato výprava byla pro
válečníkův další život mimořádně důležitá, neboť na ní potkal pannu Vavřinku ze mlýna u rybníka Brčíku. Té zaimponoval, když z
rybníka vypudil zlého vodníka sužujícího okolí, a po skončení výpravy ji pojal za ženu. V té době se Yall také začal více angažovat v
obecních záležitostech, obzvláště ostře vystupoval proti skandální vládě starosty Darlena Moorheda a tropil si žerty z nanicovatého
charakteru přistěhovalce Lambarda. V družině pak uzavřel pevné spojenectví s Dynim Longodonem a barbarem Harezem, a tato
trojice se pak snažila manipulovat družinu ke svému prospěchu a zejména potlačovat zhoubný vliv Darlenův. Byl to právě Yall,
který se roku 1053 stal vůdcem další výpravy na sever, kam měli Nurnští doprovodit povětrnou šlechtičnu Eiener Heikornatskou a
přitom pátrat po jejím zmizelém snoubenci. Během cesty válečník zjevně zapomněl, že má doma milující ženu, a nestydatě sdílel lože
s pannou Eeiner. Je však třeba podotknout, že dívka si Yalla neobtočila kolem prstu, jak zjevně doufala, a on sebou nenechal
manipulovat. Tím ovšem její přelétavou přízeň ztratil hned, jakmile jej nepotřebovala, takže dobrodruzi nedostali slíbenou odměnu.
To ale příliš nevadilo, místo toho se družiníci zapletli do víru zcela jiných událostí. Došlo k mnoha urputným bojům a byl to právě
Yall, který nakonec zůstal jako poslední z velkých válečníků družiny, a především na jeho bedrech stála odpovědnost za vyvedení
družiny z nebezpečí. Nakonec osvědčil i diplomatickou obratnost, kdy hrozilo krveprolití po návratu barbara Hareze, jenž byl
považován za mrtvého a ostatní si tudíž rozdělili jeho věci, které ovšem barbar tvrdě požadoval zpět. Díky Yallovi se ovšem celá
situace urovnala a došlo k rozumné dohodě. Ještě toho roku se družina vydala do království Nabatel zničit nestvůrného Urg’huula a
tíha výpravy opět značnou měrou spočívala na bedrech Yalla Reblleda, podporovaného vůdcem Dynim a spolubojovníkem Harezem.
Harezovi Yall dokonce zachránil život, když přesvědčil zejména Darlena Moorheda, aby pomohl již chladnoucího barbara oživit. Žel
smrt krátce nato vztáhla své drápy právě po tomto hrdinném válečníkovi. V závěrečném boji se samotným Urg’huulem se Yall bil
jako pravý rek, ale v souboji byl těžce zraněn. Když byl netvor konečně ubit, vybuchl a kusy jeho těla se rozlétly na všechny strany.
Jeden z nich rozmáčkl i polomrtvého šermíře. Tak ve chvíli triumfu zahynul jeden z nejudatnějších válečníků Nurnské družiny.