Hrdinové Nurnské družiny
Trblot Vratigllad
trpaslík válečník [1017-1045]
Trpaslík Trblot, bývalý trestanec z Angwarru, který strávil deset let ve vězení, se k Nurnským
přidal i se svou potetovanou hlavou při výpravě na ostrov Nový Gwendarron roku 1043.
Svými mohutnými pažemi drtil lebky nepřátel celkem snadno. Po výpravě zůstával nějaký čas
v Liscannoru i se svým pobratimem z vězení Eodelem Zivrilem, se kterým se neustále hádal.
Vratigllad se netajil tím, že odseděl deset let ve vězení v Angwarru za zabití ve rvačce, ale
přeci jen se trochu zdráhal vrátit se tak krátce po odsedění trestu do své rodné země, kam
Nurnské zavedla podivná vražda trpaslíka Narwa v Nurnu. Ale nakonec vyrazil na pomoc
trpasličímu národu a asi do své smrti si bude vyčítat, že nezvládl udělat ve své zemi víc. V
Olvornu se trpaslík zapletl do hádky se starší paní, jejíž synové se přišli Trblotovi za urážky
pomstít už tentýž večer do hostince U rybí kostry. V nastalé bitce však Trblot jednoho z
mnoha zabil svým strašlivým kladivem a Nurnská družina byla nucena prchnout z města za
svitu měsíce. Od chvíle, kdy se Trblot dozvěděl o podivné smrti krále Perrima, snažil se ze
všech sil pomoci odhlalit tajemné spiknutí spojující volbu nového velvennorského krále s
tajemnou organizací Stín Valinnu a pomoci tak dalšímu trpaslíkovi Bóinovi k zachování
celistvosti Velvennoru. Tanrise Álfheimského si mnoho lidí neoblíbilo, ale Trblot jej přímo
nenáviděl od chvíle, co okradl Perrimovu mrtvolu. Proto příliš neváhal, když spolu s Krochtou
Tanrise připravili o život na velvennském hřbitově. Zde také svedl smrtelný boj s kudůkem
Bzigem, jehož zabil. Trblot od této chvíle nazýval své válečné kladivo kudůkovým jménem,
tedy Bzigo. Se svým kladivem zabíjel všechny členy Stínu Valinnu v kanálech pod Velvennem,
rval se s nepřáteli o Perrimovo tělo na pokraji Orghallu, zachránil život Bóinovi, ale zachránit
trpasličí Velvennor, tak jak jej znal, nedokázal. Zdrcený Trblot Vratigllad se vrátil zpět do
Liscannoru, kde si postavil dům. Přísahal, že bude-li jej Velvennor potřebovat, vrátí se
pozvednout trpasličí národ. K tomu však již nikdy nedostal příležitost. Na nejbližší výpravu do
Kasulu se s Nurnskými nevypravil, neboť toužil sepsat epickou báseň na počest zesnulého
krále Perrima a trpasličích válečníků vůbec. Po roční práci však dal dohromady pouze název a
nakonec se s ostatními roku 1045 vydal do Gorganu, aby pročistil svou myšlením znavenou
hlavu. Zde mu však bohové nebyli nakloněni. Po smrti svých konkurentů Řimbatula a Eowena
se sice stal nejlepším válečníkem družiny, ale byl nucen vyvíjet spíše špionážní činnost, což
nebyla právě jeho parketa. Nakonec Nurnští celou záhadu okolo gorganského trůnu vyřešili,
ale poté došlo ke kruté řeži s královským velitelem vojsk Wrighramem, při níž Trblot zahynul,
zasažen černým bleskem. Nebylo mu dáno dokončit jeho velkolepé dílo.