Hrdinové Nurnské družiny
Rall Ther
barbar válečník [1029-1065]
Barbar Rall se živil jako hospodský vyhazovač v Železném hřbetu v Bořimsku. A právě tam jej roku 1063 naverbovala do svých
služeb Nurnská družina. Bylo to těsně před slavnou bitvou u Záluk mezi bořimskými hobity a šarunskými stoliny. Rall Ther
bitvu přežil, a protože neměl v Bořimsku žádné závazky, vydal se s družinou zpět přes moře do Gwendarronu a do Liscannoru.
Ubytoval se v hostinci U hrocha a čekal na další příležitost. Barbar Rall byl ostatními považován za dosti tupé stvoření
s násilnickými sklony. Ozbrojen chodil zubatým mečem a na sobě nosil rezavý pancíř. Takto vybaven se s družinou roku 1064
vydal na dalekou cestu na jihovýchod do Kasulu a města Maghreb. V družině zaujímal pozici válečníka druhé řady, který se
stále měl čemu učit, ale za jeho divoký způsob boje se mu u ostatních občas dostalo uznání. Prošel s družinou i rozsáhlé
podzemí pod Hymlajskými horami. V jedné jeskyni byl tehdy nalezen plamenný meč, který byl barbarovi přidělen. Rall si tuto
zbraň velmi oblíbil, a když se úspěšně vrátil z výpravy do Liscannoru, koupil tento meč v dražbě. Další výprava měla dramatický
začátek, ke kterému notně přispěl i Rall, když byl pověřen hlídáním zajatce jménem Hervik. Natvrdlý barbar se však zajatcem
málem nechal obalamutit, když se nechal podplatit nekrytou směnkou, ale v poslední chvíli si uvědomil svoji chybu, což vyřešil
po svém a zajatce zavraždil. Pak vyrazil s družinou na daleký ostrov Álfheim, kde probíhal zuřivý boj o moc. A právě jedna
z mnoha potyček se stala Rallovi osudnou, když narazil na rozzuřeného elfího válečníka, který se ukázal být nad jeho síly.
Děsivá rána tak ukončila život Ralla Thera.