Hrdinové Nurnské družiny
Orglaff Bezbrada
trpaslík válečník [1020-1041]
Trpaslík Orglaff Bezbrada se v Liscannoru poprvé objevil v první polovině roku 1038 jako
námezdný dělník. Pocházel z rodiny lichváře, avšak rozhodl se postavit na vlastní nohy a od
svých
rodičů utekl do světa. Měl velký komplex. Jako trpaslíkovi mu totiž nikdy nenarostly vousy.
Bez
mužské pýchy se cítil jaksi odstrčený. Snad proto neměl rád děti - ty se mu v životě ponejvíce
posmívaly. V Liscannoru Bezbrada nejprve pracoval za dva zlaté na den na stavbě nového
Lynhaardova domu. V práci se však jevil jako líný a nešikovný. Stále častěji se vytrácel do
hostince U hrocha, kde se seznámil s několika dobrodruhy. Z jejich vyprávění usoudil, že při
nurnských výpravách by si přišel za méně práce na více peněz. Ve volných chvílích se na mezi
za
Liscannorem učil šermovat nejprve dřevěným klackem, posléze i mečem. Brzy ve své nové
práci
dostal padáka a zůstal bez prostředků. Snad proto se jako dobrovolník přihlásil do Nurnské
družiny a hned o předradostinách vyrazil na svou první výpravu. Jednalo se o pátrání po
therfastských dětech, zmizelých kdesi v severozápadním Gwendarronu. Práce dobrodruha
Orglaffa
okamžitě nadchla. Ukázal se být velmi obětavým chlapíkem. Bojům a půtkám se nevyhýbal,
doslova je vyhledával. Brzy byl Nurnskými uznáván a ctěn. Za své nevybíravé chování byl
jistou
vědmou proklet, ale osud byl malému trpaslíku přeci jenom nakloněn. Stal se jedním z těch,
kteří
si velmi rychle vydobyli respekt i u starších družiníků, zvláště u Aedda Ruindorského, kterému
málem rozbil hlavu, když svým nepromyšleným jednáním ohrozil životy svých přátel.
Bezbrada
se nejvíce zpřátelil s Griffinem Linfalasem, ale v jeho velkém srdci bylo místa habaděj.
Jistojistě
i jeho zásluhou byla výprava dovedena k uspokojivému konci. Velkým uznáním pro Orglaffa
Bezbradu bylo udělení liscannorského občanství. V pronajatém hostinském pokoji začal
pomýšlet
na stavbu vlastního domu. Válečník Bezbrada se účastnil všech družinových výprav a zaujal
nezastupitelné místo mezi družinovými válečníky. Brzy si postavil i dům a přijal funkci
obecního hrobníka. K novému úřadu se však, jako k jakékoli manuální práci, stavěl lajdácky a
proto v ní nezůstal nadlouho. V roce 1041 se Orglaffův osud začal naplňovat. Nurnská družina
vstoupila do služeb Gwendarronu a přijala úkol jako oddíl zvláštního určení proniknout do
Erkrachtu, kde v té době zuřila válka mezi Altenbruchem a Kamenným ostrovem. Tam se
Orglaff dostal na zářný vrchol své válečnické dráhy a svou statečnost dokázal nejedenkrát.
Tehdy uzavřel pevné spojenectví s Lynhaardem Rugornským, nejsilnějším z válečníků.
Přísaha, kterou uzavřeli, brzy přinesla ovoce, když společně zapříčinili sesazení vůdce Buruga
a trpaslík Bezbrada zaujal jeho místo. Naneštěstí ale na Malém ostrově jej v přetěžké řeži zabil
předák lovců erýnií. Tím však trpaslíkova pouť po Starém světě neskončila. Nurnští nakonec
nepřátele porazili a mrtvé tělo válečníka znovuvzkřísil pomocí jakéhosi magického bezmegu
Ladot Chinský. Potíž byla v tom, že šlo o oživení dočasné, což Bezbrada tušil. Rozhodl se
opustit Nurnské a podstoupit maximum pro svou záchranu. Navrátil se nejbližší lodí do
Gwendarronu, ale pomoc už nebyla možná. Zbývalo mu několik dní života. Sepsal tedy závěť,
v níž veškerý majetek odkázal státu, a rozhodl se zamířit znovu na Erkracht, kde by mohl
padnout hrdinně v boji. Smrt jej zastihla nešťastného ještě na moři, tak se připravil a smířen se
vším skočil do zpěněných vln. Smutné je, že ten, který se tolik bál vody, nakonec skonal v
jejím objetí.