Hrdinové Nurnské družiny
Nervor Chinský, bratr Ladotův
kudůk alchymista [1016-1048]
Kudůk Nervor se v Liscannoru objevil v roce 1041, aby se podíval, zda něco nezdědil po svém
tragicky zesnulém bratru Ladotovi. Ladotova žena Grimel však švagra nepřivítala nijak vřele,
prohlásila, že všechno patří jí, a nenechala ubohého Nervora ani přespat. Alchymista se tedy
ubytoval U hrocha a rozhodl se, že s ostatními vyrazí na příští výpravu. Usměvavý Nervor, ač
nedosáhl takové oblíbenosti jako jeho bratr Ladot, byl přesto příjemným společníkem a žádnou
zábavu nezkazil. Horší to bylo s jeho platností na výpravách. Zúčastnil se již dvou, a to
dobývání zlatého dolu v Novém Gwendarronu a pokusu dosadit trpaslíka Bóina na
velvennorský trůn o rok později. Držel se však spíše v pozadí a nebezpečí raději nevyhledával.
Jeho šípy sice pomohly skolit několik nepřátel a sem tam i nějaký ten lektvar se u něj našel, ale
nakonec byl družiníky využíván převážně jako hlídač koní. Nervorovi to však mnoho nevadilo.
Během nesčetných družinových debat se většinou držel stranou a pouze pozorně poslouchal,
něco si brumlal pod vousy a stále něco kutil rukama. Během výpravy do Gorganu roku 1045
byl na malou chvíli dokonce zatčen královskými vojáky, ale vše nakonec dopadlo dobře a
Nervor byl propuštěn. Ačkoliv byl ostatními celkem oblíben, přeci jen měl v družině nepřítele.
Byl jím trpaslík Eodel. Tihle dva si vůbec nepadli do oka. Nikdo vlastně dnes již neví, proč se
tihle dva neměli v lásce. S největší pravděpodobností šlo o záležitost zcela banální a na vině
byly mnohem spíše povahy obou, nežli nějaký zlý skutek. Napadali se, jak jen mohli. Někdy
začal Eodel a někdy Nervor. Ostatním jejich spor přišel tak absurdní, že se jím spíše bavili.
Nervorovi se však nakonec stal osudným. Nervor úspěšně absolvoval dvě menší výpravy,
získal něco peněz a postavil si v Liscannoru i své vlastní obydlí. Když družina v
osmačtyřicátém roce pátrala po dvou ztracených dcerách, Nervor několikrát obětavě pomohl
družině v boji svojí kuší. Své úspěchy ale nikdy mnoho nerozmazával. Byl stále tím tichým
kudůkem. Hlas zvedl pouze, když se hádal s Eodelem. Jednou po boji se opět začali hádat a
Nervorovi povolily nervy. Popadl dýku a mrštil jí po trpaslíkovi. Pravděpodobně ho nechtěl
zabít, ale Eodela zranil, a ten reagoval prudce a „úspěšněji“. Rozsekal kudůka na zemi
sekerou. Tak zahynul příslušník slavného rodu Chinských. Jeho vrah jej ale nepřežil dlouho.