Hrdinové Nurnské družiny
Magyjáš
elf kouzelník [1043-1060]
Na mladičkém elfovi byl od pohledu nápadný jeho nehezký vzhled. Měl ošklivý předkus, díky kterému špatně vyslovoval a často
mu proto nebylo pořádně rozumět, což se stalo terčem posměšků. Od mládí tíhnul k nekromancii a dokonce strávil semestr na
věhlasné Nurnské universitě, ale jeho seminární práce na téma využívání nemrtvých jako pracovních sil se nesetkala s ohlasem
profesorů a Magyjáš byl z dalšího studia vyloučen. V zásadě mohl být rád, že skončilo jen u vyloučení a nebyl předán justici za
provádění zakázaných praktik. Nešťastný a zostuzený Magyjáš, rozčilen tím, že ho nikdo nechápe, se rozhodl všem vytřít zrak a
pokračovat ve studiu potají. Po mnohých útrapách se dostal do učení k nekromantu Kryllovi, který se usadil ve válkou zmítaném
Gorganu, kde mohl provádět své nekalé praktiky neobtěžován úřady. To se stalo v šedesátém roce. Není jisté, proč Magyjáš
svého mistra zradil, snad byl zajat vojáky při nějaké pochůzce či si chtěl vydělat odměnu, možná se mstil za domnělá příkoří,
každopádně tak učinil a byl přidělen jako průvodce Nurnským, kteří tehdy pomáhali získat trůn princezně Arnúthien, pozdější
královně. Ti totiž dostali za úkol nekromanta zlikvidovat. Tedy, nekromanta Krylla, samozřejmě, nikoli adepta Magyjáše. Ten
dobrodruhům naopak během následného boje pomohl, a nemaje kam jinam jít, k družině se přidal. V družině tento mladíček
hned vynikl svými neotřelými názory, díky nimž se dostával do častých sporů s Rienem Gwarditem a Menhorianem Blathelem,
kteří byli jako on elfy a kouzelníky, a jejich polemiky bavily ostatní družiníky. Také Klabzej Myšilov, velký znalec přírodní
magie, zcela odmítl Magyjášovy názory a dokonce proti nim sepsal polemické pojednání. V družině se brzy začalo šeptat, že
mladý adeptus to nemá hlavě zcela v pořádku, a patrně to byla pravda, neboť Magyjáš propadal častým záchvatům deprese,
které utápěl v alkoholu, jindy zas jakoby byl posednut činorodostí. To se stávalo zejména tehdy, když se mu podařilo oživit
nějakou pěknou mrtvolu. Je nutno říci, že Magyjáš měl mnohem blíže k mrtvolám než k lidem a také s nimi trávil mnohem více
času. Ostatní zatím za jeho zády vedli dlouhé debaty o tom, zda labilního elfa mezi sebou vůbec trpět, neboť jeho zmatené
užívání magie mohlo poškodit ostatní, nemluvě o tom, co by se stalo, kdyby se o jeho praktikách dozvěděly úřady. Než došlo
k nějakému rozhodnutí, vydala se družina na další výpravu za jistým Akabem a Magyjáš byl při tom. Osudným se mu stalo
střetnutí s tlupou Akabeho pohůnků vedenou kouzelníkem Mildou Pírkem. Při pokusu dostat se z nebezpečí se Magyjáš střetl
právě s tímto rabiátem a byl jím sežehnut na škvarek. Jelikož družina boj prohrála a byla odvlečena do zajetí, nedostalo se
nebohému Magyjášovi řádného pohřbu a zůstal pohozen v křoví u cesty.