Hrdinové Nurnské družiny
Lodroc
barbar válečník [995-1026]
Lodroc byl prostý válečník nejhrubšího zrna. Sprostý až hanba, špinavý, nemnoho čistotný, ale
jinak vcelku dobrák. Jeho chybou bylo, že ukradl, co mohl, možná to byla nemoc, ale
nejnechutnější se jevila jeho vášeň v obírání mrtvol. S Nurnskými se potkal náhodou ve
Wallimoru.
To byl ještě nezkušený v bojích a už tenkrát málem položil svůj život, když při obléhání
pirátského
srubu vyrazil sám pouze s mečem v chlupaté ruce do bitvy. Tento nerozvážný čin mu vynesl
uznání
zvláště u bojovníka Jacoba chrabrého, který se jej od této chvíle rozhodl ochraňovat před jeho
zbrklostí. Přestože se rád a často oháněl svým laciným mečem, nikdy si mnoho nevydělal ani
nenakradl, a tak si nikdy nekoupil vlastní dům. Živořil na mezích za Liscannorem a do vsi si
chodil
hrát pouze s malými dětmi. Při krvavých prázdninách v Mondragonu si znepřátelil ješitného
druida
Sarima z Gorůdye, když mu přičaroval jakýmsi svitkem chobot a sloní uši. Ze svého žertu se
však
Lodroc neradoval dlouho, protože roku 1026 padl v bitce se stoliny u ústí odpadního kanálu.
Jeho
páchnoucí tělo druzi pohodili u lesa a pravděpodobně jistý Garrwon, muž z lesa a
mondragonský
rodák, jeho tělo pochoval a upravil nuzný hrob.