Hrdinové Nurnské družiny
Llyr z Ruindoru, syn Pergenův
člověk zloděj [1001-1025]
Llyr Ruindorský, další z potomků Pergenových, přišel mezi Nurnské druhy krátce poté, co
zdědil
po tragicky zesnulém Seregovi rodové majetky v Liscannoru. Bylo to v roce 1025. S družinou
se
vydal na jedinou výpravu, ze které se už živý nevrátil. Byla to památná pouť s poutníky do
Jarby.
Llyr byl muž velmi tichý, skromný a jak je u Ruindorských zvykem, nevýrazný v družinovém
životě. Tu a tam vykonal nějaký odvážnější čin, tu a tam pronesl nějakou holou větu, jinak se o
něm mnoho nevědělo. Za svého krátkého pobytu ve společenstvu se zpřátelil s tehdejším
vůdcem
a prvním starostou liscannorským, Yorgem z Erinu, a pro toto přátelství byl ochoten obětovat i
svůj život. Hrdinové nurnské tlupy si Llyra často jízlivě dobírali pro jeho sečtělost. Při
jakýchkoli
příležitostech byl schopen ze své hlavy rychle vychrlit spoustu moudrých vět vyčtených z
bůhvíjakých příruček a pergamenů a ohromit jimi Nurnské dobrodruhy. Mnohdy byl Llyr
těmito
svými rozumy až protivný. Ne nadarmo se o něm tvrdilo, že je vševědoucí. V družině tento
muž
nebyl mnoho uznáván a patřil k málo úspěšným dobrodruhům, o čemž svědčí poměrně
spolehlivé
a přesné dobové záznamy. Llyr Ruindorský zemřel na Daimorrském ostrůvku v Núrdilských
blatech, která se rozprostírají ve východních částech Círrhenu. Byl zadupán v bahně
núrdilskou
stvůrou.