Hrdinové Nurnské družiny
Jacob chrabrý z Rugornu, syn Urgolinův
kroll bojovník [992-1031]
Jacob Rugornský je patrně nejslavnějším dobrodruhem Nurnské družiny. O dvanáctých předradostinách roku 1014 se v době, kdy se léčil z lykantropie, kterou se nakazil během svého prvního dobrodružství, seznámil s Densirem Ardasanským. Společně založili družinu, která se až do dnešních časů nazývá Nurnská. Vzhledem ke své nemoci se však neúčastnil prvních výprav za slávou. Poprvé nastoupil až při památné výpravě do Sutemorovy věže. Hned od počátku svého působení se spojil s Densirem a z vlastní vůle napomáhal ardasanské krutovládě. Byl velmi statečný, ale někdy až příliš krutý ke svým nepřátelům. Známé jsou také jeho mravní poklesky. Oženil se s vlastní sestřenicí Boženou, kterou však po několika letech vyhnal, když si z prokletého Armidenu přitáhl krasavici Rollandu Rhyderskou z rodu lidí. Po smrti theurga Densira se na krátký čas ocitl v družině osamocen a soupeřil o své postavení s barbarem Sauronem Gorůdyjským. Tito dva muži se začali navzájem nenávidět. Jacob vyčítal Sauronovi nerozhodnost a zbabělost a Sauron nemohl zapomenout Jacobovi smrt svého oblíbeného psa. Bylo jasné, že jeden z těchto dvou mužů musí zemřít. Jejich souboj o postavení v družině však trval dlouho, neboť se je po dlouhý čas pokoušel usmířit jiný slavný dobrodruh Halk z Erinu. Vyvrcholení přišlo až v době tažení do země Erkracht, kterého se chodec Halk neúčastnil. Jacob tehdy využil těžkého zranění druida Saurona a společně s Densirovým synem Duironem jej podle zavraždil. Od této chvíle byl Jacob po dlouhý čas nejsilnější postavou mezi Nurnskými. Spřátelil se s Halkem Erinským a společně dali družině pevný řád. Přesto však Jacob nebyl po dlouhou dobu zvolen za družinového vůdce. Poprvé se jím stal až při výpravě na záchranu Manwing Gorganské. Jako vůdce byl velmi tvrdý a po ostatních požadoval absolutní poslušnost a oddanost, neboť dobře věděl, že pouze pevně sjednocená družina má šanci na úspěch. Proto neváhal proti rozvracečům a buřičům velmi tvrdě zasáhnout, na což doplatil elf Lewellyn a zrádce Smrtonoš. Byly však i chvíle, kdy dokázal být velkorysý. Někdy však zcela nedokázal zkrotit svoji bojovnou náladu, na což těžce doplatila Gwanda Lísková, kterou kroll nechtěně zabil. Tohoto činu velmi těžce litoval. Dokázal spřádat velmi důmyslné plány, což pro změnu odnesl smrtí Jacobův přítel a vůdce družiny Halk z Erinu. Po smrti Halka se Jacob stal přítelem jeho bratra Yorga. Uzavřeli spolu spojenectví, které se oběma nejednou vyplatilo. Je třeba říci, že společně rozkradli Halkovu pozůstalost, což ovšem v družině nebylo nic zvláštního. Roku 1025 se rozhodl raději zůstat v Liscannoru se svojí ženou Rollandou a vyčkat, jak se události v družině vyvinou. Koncem roku se však vydal s dalšími druhy za tučnou odměnou do Wallimoru. Vůdcem této výpravy se stal sice čaroděj Atheas, ale mnohdy to byl právě zkušený Jacob, který rozhodoval. Jacob měl však v družině zaryté napřátele v tlupě tří dalších krollů, z nichž jeden byl dokonce jeho příbuzný Balgorr, který se netajil tím, že by mu Jacobova smrt příliš nevadila. Jednoho dne byla štěstěna Jacobovi nakloněna a všichni jeho odpůrci díky vlastní nesnášenlivosti zahynuly. Jacob chrabrý, přestože příliš neoplýval rozumem, vždy dokázal dobře rozpoznat, koho si má v družině naklonit. Pomocí drobných darů a lichocení si dokázal zpřátelit i ješitného druida Sarima, kterého často využíval jako svého spojence. Kroll Jacob se postupem času stával stále krutějším a mnohdy neváhal brutálním způsobem zabít i ženu nebo dítě. Stal se z něj vyhlášený návštěvník nevěstinců a násilník. Ke své ženě Rollandě se však vždy choval s úctou, zvláště poté, co mu roku 1028 porodila syna Eriadanna. Na výpravě do Wallimoru a později i v Mondragonu proslul jako velmi statečný bojovník, bez jehož ohromné síly by družina jen stěží obstála proti nepřátelům. V té době již neměl v družině mnoho odpůrců a jeho pozice byla neotřesitelná. Přesto nebyl dlouho zvolen za vůdce. Na výpravě do Merionu byl však zabit v boji proti přesile a po důkladném očesání o všechny věci byla jeho mrtvola pohozena na smetiště. Přítel Yorg jej ale dokázal přivést na nějaký čas k životu a sám se vydal hledat pomoc. Dokázal pro Jacoba přinést kouzelnou čelenku, ale sám při této akci, jíž podstoupil na vlastní pěst, položil život. Tehdy i Jacob skoncoval se svým dočasným životem a mrtev padl vedle těla Yorgova. Došlo k hlasování a vůdce Krak rozhodl, že kouzelnou čelenkou bude oživen Jacob, který tak o vlásek unikl smrti. Z vděčnosti poté bojovník na vlastní náklady vystavěl v Liscannoru první hostinec a dal mu jméno U hrocha. Následovala výprava do Mallikornu, kde se Jacob stal vůdcem. Jako vůdci mu byla dokonce dána možnost přivydělat si tajnou prací, se kterou se Jacob svěřil pouze Rolldovi a Sarimovi. Společně si pak vydělali mnohem více zlata než ostatní. Mělo to malý háček. Zlato bylo falešné a při odvetné výpravě se události vyvinuly pro Nurnské tak nepříznivě, že část lidí padla do zajetí. A při jejich záchraně se vůdce Jacob rozhodl použit léčky v lese. Naneštěstí se stromy, které Nurnští svrhli na průvod, ve kterém jeli zajatci, zabily hobita Barnabáše. Jacob jeho smrt těžce nesl, neboť ji právem přičítal sobě. V té době začal Jacob částečně inklinovat k rodinnému životu. Jeho žena Rollanda mu v té době porodila i druhého syna Rhynna. Svého prvního syna Eriadanna se Jacob rozhodl nechat čichnout ke kovářskému řemeslu v Naglinu, přestože mu byly teprve tři roky. V družině již tehdy neměl tak pevné spojence jako dříve. Přátelil se hlavně s Rolldem, ale ani toto spojenectví nebylo tak pevné, jako s jeho staršími bratry. Na všech výpravách z něj šel i nadále strach a právem platil za největšího bijce v družině. Při výpravě do Orridoru se naplnil i osud největší postavy mezi Nurnskými, zakladatele družiny Jacoba chrabrého. Stal se obětí vrahů z vlastních řad. Družina tehdy plenila staré kobky a Jacob byl napaden démonem. Pod jeho vlivem Jacob napadl druida Sarima. Všem muselo býti jasné, že kroll tak nečiní o svojí vlastní vůli, neboť podobné případy se udály i předtím. Dva předem smluvení vrazi, elf Herbert z Álfheimu a podivný kroll Rviz, kteří byli již předem domluveni, využili této chvíle a za přispění druida Sarima jej zákeřně zavraždili. Naštěstí se některým jiným podařilo alespoň bojovníkovo tělo důstojně spálit na hranici. Jacobův popel byl převezen k pohřbu do Liscannoru, kde byl s pietou pohřben. Jacobův duch však žije s ostatními dále v podobě svých synů, ale i hostince U hrocha.