Hrdinové Nurnské družiny
Huron
barbar válečník [*990]
Do družiny vstoupil roku 1016. Huron byl bezesporu jedním z mála podivínů Nurnské družiny.
S nikým se mnoho nepřátelil a jeho věčný kamenný výraz ve tváři jen těžko dával tušit, jaké
myšlenky se za ním skrývají. Byl poplatný jakýmkoliv pořádkům, avšak rozhodně ne ze
strachu.
On sám by souhlasil s klidným svědomím se smrtí kohokoliv z Nurnských druhů. Jinak v
situacích,
kdy dobrodruhové šíleli nebo trpěli těžkými depresemi, byl Huron naprosto flegmatický a
apatický
vůči všemu dění kolem. Možná to bylo způsobeno tím, že to byl starý kořala, snad největší v
dějinách Nurnských. K životu jej dokázal probudit teprve pořádný hlt kořalky. Potom se však
pro
své nepřátele stával velmi nebezpečným protivníkem. Šlo-li o alkohol, stával se velmi štědrým
a
často rozhazoval po hospodách zlaťáky, aby měl s kým pít. Značná část Nurnské družiny si
tohoto
podivína velmi oblíbila, a tak Nurnští přijali roku 1017 s lítostí Huronův odchod do ústraní.
Tento
válečník se zřekl dobrodružného života, nejistého putování od krčmy ke krčmě a spaní pod
širým
nebem.