Hrdinové Nurnské družiny
Heft Taras
trpaslík bojovník [1024-1069]
Trpaslík Heft Taras se po většinu svého života živil jako horník v Naglinských dolech, přičemž se stýkal výhradně se svými kumpány z party Karbon. Heft však měl i jeden dávný sen. Miloval dceru bohatého naglinského obchodníka a později i starosty, Fialu Ómorkovou. Z pochopitelných důvodů však rodiče Fialy odmítali dát souhlas s takovým nerovným sňatkem. Heftovi se však naskytla příležitost v roce 1060, kdy se Fiala stala jednou obětí podvodníků a s vidinou bohaté svatby vyrazila za svým domnělým ženichem, nevědouc, že kráčí na porážku. Heft opustil partu Karbon a na vlastní pěst se vydal Fialu hledat. A právě zde se protla jeho životní cesta s Nurnskou družinou, která po dívkách rovněž pátrala. Slovo dalo slovo a Heft se k Nurnským přidal, neboť pochopil, že s nimi má větší šanci na úspěch. Výprava dopadla úspěšně a Heft s ostatními Fialu skutečně zachránil. Jeho šance na sňatek tím výrazně stouply, ale vzhledem k Heftově chudobě mu ji pan Ómorka, který se mezitím stal naglinským starostou, stále odmítal dát za ženu. Heft tedy opustil práci v dole a přidal se definitivně k Nurnským, kde se mu naskýtal mnohem větší výdělek. Ubytoval se v hostinci U hrocha a roku 1062 se vydal s ostatními pátrat po tajemném odkazu jistého Archima. Výpravu přežil a ukázalo se, že vznětlivý trpaslík by se mohl do budoucna stát výraznou družinovou oporou. Získal dostatek peněz, a když i Fiala jeho lásku stále opětovala, konala se koncem roku 1062 slavná svatba. Za svědka měl tehdy Heftovi jít Gerllod Moskyt, ale náladový Heft jej této čestné funkce na poslední chvíli zbavil, což mělo za následek dlouhodobou nevraživost mezi těmito dobrodruhy. Novomanžel Heft se ovšem musel nastěhovat se svojí milou do Naglinu, kde mu jeho tchán zařídil živnost. Heft se stal majitelem povoznictví a díky rodinnému zázemí měl stále dost zakázek. Zároveň se však chtěl i nadále zúčastňovat družinových výprav, a tak doma předstíral, že jezdí za obchodem. Před svojí ženou tak své druhy zatajoval, což mu někteří vyčítali. Trpaslík Heft se projevil jako vášnivý hráč kostek a piják. Pro jeho podivné naglinské nářečí mu občas nebylo rozumět. Ostatní dobrodruzi však museli začít oceňovat Heftovo bojové umění, neboť trpaslík se šarvátkám rozhodně nevyhýbal. Zúčastnil se pátrání po bratrech Kaerstagových, kde na konci tažení málem padl v rozhodujícím souboji s upírem, ale nakonec přežil, a stejně tak přispěl i k úspěšné výpravě do Bořimska roku 1063. V družině se nejvíce přátelil se stařičkým trpaslíkem Bolbuchem, kterému připomínal jeho mrtvého syna. Mezi družiníky však byli i někteří dobrodruzi, kteří občas poukazovali na poněkud pokřivený trpaslíkův charakter. Heft se rád s každým napil, a pak sliboval různé věci, které však další den již neplatily. Roku 1064 se úspěšně vydal i na jih do města Maghreb, ale další výpravu na ostrov Álfheim z rodinných důvodů vynechal. Po družině se roznesla zpráva, že Fiala přišla na to, co je skutečným důvodem Heftovy časté nepřítomnosti doma, a také Heftovo povoznictví začalo upadat. Nerozhodný trpaslík tak stále balancoval mezi manželkou a družinou. Ani narození dcery Kníkly nedokázalo udržet Hefta doma. Roku 1066 si Heft s Bolbuchem založili Naglinskou obchodní společnost, která kromě povoznictví nabízela i prospektorské práce. A ještě tentýž rok se Heft opět vydal s družinou na sever, což jeho rodinnému životu rozhodně nepřispělo. Fiale se v družině začalo říkat Naglinská fúrie, ale ke cti Heftově je třeba říci, že svoji manželku vždy bránil. V družině měl trpaslík v té době již pevné postavení a roku 1067 byl stejně jako většina ostatních povolán králem do zbraně z důvodu válečného konfliktu se sousedním Mallikornem. Heft však nenarukoval, neboť byl nakonec uznán vojenské služby neschopným kvůli plochým nohám. Ale jako člen družiny nakonec do týla nepřítele vyrazil.Výpravu přežil a po návratu si v Liscannoru koupil dům, ale z nedostatku financí musel prodat Naglinskou obchodní společnost. Díky tehdejšímu starostovi Gerllodovi se Heft usmířil i s Fialou, a ta přijela za svým manželem do Liscannoru. Zdálo se, že stará nevraživost mezi Gerllodem Moskytem a Heftem Tarasem ustala. Ale nebylo tomu tak. Roku 1068 si Heft podal u starosty žádost o povolení prospektorských prací na území obce, přestože dříve slíbil, že se o něco takového, díky Gerllodově snaze o vyřešení Heftových rodinných trablů, nikdy nepokusí. Vzteklý starosta Heftovu žádost zamítl. Povolil Heftovi s Bolbuchem pouze sondážní výkop s tím, že musí být posléze zavalen. Zatímco Bolbuch se stáhnul do pozadí, Heft dál zasypával starostenský úřad stížnostmi. Gerllod nepovolil, naopak za pomoci Zoltara Zemikosy nechal postup prací bedlivě sledovat. Oba trpaslíci pak skutečně sondážní jámu zasypali a tím celá věc ustala. Heft se i nadále zúčastňoval dobrodružného života a absolvoval jako vážený družiník další dvě výpravy. Jednu opět na sever, kdy družina pátrala po staré hrobce, a další, jejímž úkolem byl doprovod vystrašeného dobrodruha. Při jedné z těchto výprav se ovšem ukázalo, že Heft uplácel některé družiníky během volby vůdce, neboť chtěl, aby družinu vedl jeho přítel Bolbuch. Paradoxní bylo, že se k tomu Heft sám pod vlivem alkoholu přiznal. Po vystřízlivění vše popřel a snažil se přesvědčit ostatní, že se stal obětí spiknutí. Ani doma neměl trpaslík příliš klidu, neboť hrabivá Fiala, která měla pocit, že odchodem z Naglinu ztratila společenské postavení, Hefta stále peskovala. S úlevou proto přijal účast na družinové výpravě do Kardamu roku 1069. Doma oznámil, že odjíždí za účelem obchodního jednání, políbil Kníklu a práskl dveřmi. Naposledy. Náročná výprava v kardamských kopcích dala vyniknout Heftově houževnatosti a společně s Gerllodem vytvořil trpaslík útočné čelo družiny. Oba válečníci sice pokračovali v neustálých slovních přestřelkách, zvláště Gerllod si nikdy neodpustil na trpaslíkovu adresu nějakou tu jedovatou poznámku, ale pokud šlo o boj, stáli tito dva vždy bok po boku. A pak se Heftův osud naplnil. Během pronásledování nepřítele se s Gerllodem oddělili od zbytku družiny a společně na jednom vrcholku vpadli přímo doprostřed ležení tlupy skřetů. Následovala strašná řež, na jejímž konci trpaslík Heft Taras, pokrytý ranami, vydechl naposledy. Paradoxně to byl pak právě Gerllod Moskyt, který trpaslíka pohřbil, do jeho hrobu vložil válečníkovu sekyru a vzdal mu poslední poctu. Heft Taras měl možná výbušnou a nestálou povahu, ale jeho smrt byla vpravdě heroická a družina v trpaslíkovi ztratila cennou oporu. Vdova Fiala se i s dcerou Kníklou po smrti manžela z Liscannoru definitivně odstěhovala.