Hrdinové Nurnské družiny

Halk smírný z Erinu, syn Darkův
člověk chodec [996-1023]

Halk Erinský, syn Darkův a vnuk Baskův, přišel do družiny gwendarronských po smrti svého otce roku 1016 v pohnuté době, kdy rod Ardasanských stál na vrcholu své slávy. V družině v té době vládlo obrovské napětí mezi pány z Ardasanu a Gorůdye, avšak erinský hraničář se nepřidal ani k jedné ze znepřátelených stran a stoupal vzhůru svou vlastní cestou. Řídil se od počátku vlastním rozumem a nic nedal na různé intriky, které byly mezi dobrodruhy značně rozšířené. Od počátku svého působení se snažil sjednotit družinu a smířit znepřátelené strany. Pro tyto své snahy se začal zvát smírným. V chladnu roku 1017 se družinový vůdce nevolil, avšak Halk Erinský byl za něj ostatními považován. Tehdy poprvé potřísnil své ruce krví družinového druha, to když zavraždil prostořekého válečníka Orma. Tento čin však byl vcelku ojedinělý a zdaleka ne bezdůvodný. Když se erinský hraničář stal chodcem, byl už považován za jednoho z nejslavnějších mužů Nurnské družiny. Roku 1018 byl poprvé zvolen družinovým vůdcem. Jeho snahy o sjednocení družiny se začaly, zejména po sebevraždě Densirově, dařit. Podruhé se poskvrnil nurnskou krví ve chvíli, kdy s Jacobem Rugornským popravili zrádného trpaslíka Santyho. Jacob chrabrý z Rugornu se stal Halkovým přítelem a přistoupil na jeho snahy o sjednocení družiny. Teprve roku 1021 nebyl erinský chodec opětovně zvolen za vůdce. Halk se stal jednou z mnoha příčin rozpadu manželství Dariona a Lokke Ardasanských, kdy nabídl nešťastné manželce Densirova syna útočiště ve vlastním domě. Roku 1022, o svátcích radostin, byl erinský chodec přizván spolu s ostatními do Gorganu na turnaj o ruku královy dcery Manwing, které svého času zachránili život. Probil se naproti všemu očekávání až do posledního kola a stanul tváří v tvář Jacobovi Rugornskému. Ačkoli v souboji těsně podlehl, oženil se za veliké slávy s Manwing Gorganskou, dcerou Gorandirovou. Jeho manželství nemělo dlouhého trvání. Roku 1023, po sebevraždě Lokke Ardasanské, byl donucen archenilskými mnichy k výpravě na sever. Na sklonku života byl zvolen za družinového vůdce valnou většinou hlasů. Jednou z mnohých příčin jeho úmrtí byla náklonnost k Arienne Borglandské a následné zanedbávání vůdcovských povinností. Zemřel jako hrdina v líté řeži se spektrou. Každý z Halkových potomků by mohl být právem na svého otce hrdý. Stal se jedním z nejslavnějších druhů Nurnské družiny.