Hrdinové Nurnské družiny
Guldur Vodouch
barbar válečník [1017-1042]
Barbaří válečník Guldur často sedával v hostinci U supího pařátu a později i v Liscannoru U hrocha a poslouchal vyprávění o nebezpečích na cestách, aby sám někdy vyrazil vydělávat si peníze bojem. Prvně se tak stalo v roce 1040, když spolu s Nurnskými vyrazil již podruhé na prohnilý ostrov Kodgick. Nástrahy ostrova přežil a lecčemu se naučil. Téhož roku vyrazil na turnaj do Mondragonu, aby zde změřil síly s mnoha bojovníky, kteří se sem sjeli. Nevyhrál sice žádnou z cen, ale v rozpáleném života pustém městě ztraceném v jižní poušti, kam Nurnské zavál osud v podobě nabídky jednoho kmeta, si vyzískal pověst neohroženého válečníka, který nenosil hlavu vysoko a snažil se ostatním pomáhat svým mečem i poněkud prostším slovem. Po návratu se v Liscannoru usídlil natrvalo. Postavil si útulný srub a celou zimu se věnoval malbě, pivu a rozprávění s ostatními. Na jaře přišla finančně zajímavá nabídka od Kwenna Kallesteho, gwendarronského zmocněnce pro ne zcela officiální záležitosti, o vyslání pomoci na Kamenný ostrov. Guldur se mnoho nezajímal o politické záležitosti a spojenectví Gwendarronu s Kamenným ostrovem, ale nabídku s chutí přijal a již za dva dny se plavil jihovýhodním směrem. Několik dnů bránil město Kall před zuřivými útoky Ilsenových vojsk, avšak město padlo a Nurnští ustoupili s ostatními. Brzy dostali práci, pro kterou sem byli vysláni. Malá různorodá skupina začala plnit důležitější úkoly. Obtížným oříškem bylo získání Swonnina palcátu z ostrova, na němž žily erýnie, obávané nestvůry využívané nepřáteli. Dalším neméně nebezpečným úkolem bylo zabití Hakroje, velitele Ilsenova loďstva, uprosřed nepřátelského přístavu. Do bojů se Guldur vrhal téměř bezhlavě, pohrdaje smrtí. Štěstí stálo vždy při něm a celou válku na Erkrachtu přežil. Své přízvisko Vodouch získal v bludišti na jednom z mnoha ostrovů, kde svého času řádily tlupy pirátů, neboť odměnou za zdolání nástrah mu bylo umožněno volně dýchat i pod vodou. Poslední výpravou v Guldurově prudkém životě byla cesta do Armidenu, prokleté země, kterou havrani a krkavci nikdy neoupouští. Guldur padl v nuzné zemi plné udavačů na sněhu v bitce s armidenskými vojáky. Byl pohřben do mělkého hrobu pod šedivým, neustále podmračeným nebem.