Hrdinové Nurnské družiny
Getd z Ruindoru, syn Gilkenův
člověk kouzelník [1008-1070]
Getd z Ruindoru, jenž byl dalším členem početného rodu Ruindorovců, se přistěhoval do Liscannoru roku 1028 po smrti svého bratrance Arrawna. V pozůstalostním řízení Getd zdědil dům, pozemky a pěknou hromádku peněz. Proto se rozhodl pověsit na hřebík dobrodružný život a započal rozhazovat lehce nabyté peníze. Zůstal sice starým mládencem, ale s oblibou navštěvoval putyky, krčmy a v neposlední řadě i nevěstince. Ve střízlivém stavu bylo lze Getda spatřit jen zřídkakdy. V Ruindorském domě, který zhýralec využíval pouze k vyspávání kocoviny, vládl nepořádek, zahrada zpustla a stav bývalé Arrawnovy pokladnice se značně ztenčil. Hýřivý život a neméně nákladný poměr s červenosedemskou nevěstkou Claudií zřejmě přivedl pana Getda téměř na mizinu, a tak začal přemýšlet, jak si zaopatřit obživu. Jakožto bývalý kouzelník oživil své znalosti literární teorie a jal se věnovat placenému pořizování opisů pro Nurnskou knihovnu. Postupem času přistoupil na tvorbu vlastní. Stal se poměrně výrazným spisovatelem, básníkem a malířem. Ani tyto drobné příjmy však Getda nedokázaly uspokojit. Claudie byla krásná, ale drahá. Snad proto se roku 1033 rozhodl porušit své zásady a vstoupil do řad Nurnských. Zúčastnil se své jediné výpravy do země Hamilkar, kde byl pro společenstvo rozhodně přínosem, ač jako kouzelník za mnoho nestál. Po návratu z tažení se Getd opět usadil a vrátil se ke svému oblíbenému stylu života. Toto údobí Getdova života ponejvíce vystihují pojmy jako flamendr a líný povaleč. Zásadní změna proň ale nastala v době, kdy roku 1045 nastoupil jako učitel do liscannorské obecné školy. V práci s dětmi nalezl ztracený smysl existence a plně se novému poslání oddal. Zcela se zřekl svých dřívějších zálib a po devíti letech v době, kdy zesnul dosavadní řídící pan Rhandir Hekhlem, zcela logicky zastal jeho místo. To se psal rok 1054. Jakožto řídící si vysloužil velkou vážnost, inovativním prvkem výuky bylo zavedení zájmového kroužku kouzelnických kursů, jež navštěvovala kupříkladu Naria Moskytová, dcera slavného liscannorského čaroděje Krochty. Getdova hvězda na poli dění v obci nadále stoupala. Od roku 1059 zastával Getd Ruindorský post zástupce starosty Myšilova. Postupem času se neúspěšně pokusil sám na starostenský úřad kandidovat, avšak úspěch se nakonec dostavil až roku 1061, kdy se skutečně liscannorským starostou stal. Getd spravoval obec po dvě po sobě jdoucí období až do roku 1067, kdy se rozhodl znovu se naplno věnovat řízení chodu obecní školy a především vlastní rodině. Roku 1060 se totiž oženil se sličnou Riou, obsluhou z vranigostské Nálevny, a v letech 1062 a 1063 spolu manželé přivedli na svět syny Lotda a Gawina. Jako starosta obce proslul Getd zejména jako ten, který svým výnosem zásadním způsobem zmírnil přísnou vyhlášku o lovu zvěře, čímž si vysloužil značné uznání ostatních obyvatel. Getd Ruindorský stál v čele obecní školy až do své smrti. Zemřel na horkost na sklonku tuhé zimy na počátku roku 1070. Tehdy bylo řídícímu Getdovi jedenašedesát let. Jeho tělo bylo pochováno na obecním hřbitově s poctami náležejícími muži, jehož duše se nesmazatelně otiskla do historie obce. Je jen zajímavostí na okraj, že v řadách Nurnské družiny kráčel všehovšudy osmaosmdesát dní.