Hrdinové Nurnské družiny
Eodel Zivril, bratr Eowenův
trpaslík bojovník [1021-1048]
Trpaslík Eodel Zivril se objevil v družině roku 1044, když přišel převzít pozůstalost bratra
Eowena. Svého bratra neměl příliš v lásce, neboť každý v rodném Angwarru patřil k jiné
straně dlouhotrvajícího konfliktu. Eodel byl zastáncem Bóinovým a narozdíl od svého bratra
měl poněkud umírněnější názory. Nutno podotknout, že bratrova předčasná smrt mu ani příliš
nevadila. Ubytoval se u Hrocha a vstoupil do řad Nurnských, kteří v té době zajišťovali převoz
zbraní do Kasulu. Nikoho v družině nepřekvapilo, že Eodel byl podobně jako jeho bratr
poněkud prudší povahy, rád se vytahoval a často nadával. I když ve srovnání s bratrem byl
přeci jen příjemnějším společníkem. V Kasulu si Eodel pořídil osla Rutgera, který se na
dlouhou dobu stal jeho věrým přítelem. Zlé jazyky dokonce tvrdily, že přítelem nejbližším.
Eodel se zúčastnil několika půtek a živý a zdravý se vrátil do Liscannoru. Dobrodružný život
se mu zalíbil a společně s ostatními se vydal i na další výpravu do Gorganu. Eodel se
projevoval tím, že neustále kritizoval každého vůdce a o to více jej zaskočilo, když byl na této
výpravě, poté co z vůdcovského postu odsoupil Griffin, sám zvolen do čela výpravy. Jako
vůdce se choval způsobem, který tak rád dříve kritizoval, ba i hůře. Byl ješitný a často si
vypomáhal silnými řečmi. Jeho osel Rutger výpravu neustále zdržoval, ale novopečený vůdce
na to nedbal. Na druhou stranu je však třeba říci, že se poctivě snažil dovést výpravu ke
zdárnému konci. Během další výpravy, v roce 1046, kdy měla družina zničit zlatonosný důl na
jihu, již za vůdce zvolen nebyl a často se v boji projevil jako zbabělec. Úspěšně však přežil a
po návratu si postavil dům, který obýval společně s oslem Rutgerem, a to v jedné místnosti.
Získal liscannorské občanství a dokonce se stal obecním hrobníkem. Následujícího roku,
během výpravy do Hamilkaru, se sblížil s černou hraničářkou Wulpin, i když se zpočátku
jednalo spíše o prostituci. I nadále však dával najevo své pohrdání ženami. Postupně se však
zakalil v boji a již neprchal tak často, jako dříve. Absolvoval dokonce i zápasnické klání v
aréně, a i když nakonec nevyhrál, jistě to byl pro něj úspěch. Během této výpravy byl z
vůdcovského postu sesazen tehdejší vůdce kroll Burbbag, a nahradil jej právě Eodel. Jedním z
jeho prvních počinů bylo jeho nevybíravé chování k urozené zajatkyni, za což byl později k
potěšení ostatních družiníků odměněn potupným veřejným výpraskem. Na nátlak Wulpin se
také zmocnil malého trpaslíčka Eonna, kterému předtím zabil rodiče. Eonna si přinesl do
Liscannoru a začal žít ve volném svazku s Wulpin. O tomto podivném soužití se tradovala celá
řada zlomyslných historek. Ač se tomu zpočátku zuřivě bránil, nakonec se s Wulpin tajně
oženil, ale šťastné manželství to rozhodně nebylo. V řadách družiny však začal v té době
zaujímat stále silnější postavení bijce, které ostatní respektovali, ač jej nikdo neměl příliš v
lásce. Eodel se zejména nesnášel s kudůkem Nervorem a jejich věčné hádky mu na oblíbenosti
nijak nepřidaly. Vzájemná nesnášenlivost nakonec vyvrcholila roku 1048 na výpravě, během
které družina pátrala po ztracených sestrách. Eodel a Nervor se opět dostali do prudké hádky,
během níž došlo i na zbraně. Eodel se však rozhodl, že spor vyřeší jednou provždy, a kudůka
chladnokrevně zabil. Nepřežil jej však dlouho. Družina se dostala do jedné řeže proti jistému
Axandertovi a jeho kumpánům. Eodel v tomto boji padl hrdinskou smrtí a zanechal tak po
sobě nešťastnou Wulpin a ukradeného Eonna. Eodel byl takovým, jakým byl, a v historii
Nurnské družiny mu jistě právem patři pevné místo.