Hrdinové Nurnské družiny

Eodel Zivril, bratr Eowenův
trpaslík bojovník [1021-1048]

Trpaslík Eodel Zivril se objevil v družině roku 1044, když přišel převzít pozůstalost bratra Eowena. Svého bratra neměl příliš v lásce, neboť každý v rodném Angwarru patřil k jiné straně dlouhotrvajícího konfliktu. Eodel byl zastáncem Bóinovým a narozdíl od svého bratra měl poněkud umírněnější názory. Nutno podotknout, že bratrova předčasná smrt mu ani příliš nevadila. Ubytoval se u Hrocha a vstoupil do řad Nurnských, kteří v té době zajišťovali převoz zbraní do Kasulu. Nikoho v družině nepřekvapilo, že Eodel byl podobně jako jeho bratr poněkud prudší povahy, rád se vytahoval a často nadával. I když ve srovnání s bratrem byl přeci jen příjemnějším společníkem. V Kasulu si Eodel pořídil osla Rutgera, který se na dlouhou dobu stal jeho věrým přítelem. Zlé jazyky dokonce tvrdily, že přítelem nejbližším. Eodel se zúčastnil několika půtek a živý a zdravý se vrátil do Liscannoru. Dobrodružný život se mu zalíbil a společně s ostatními se vydal i na další výpravu do Gorganu. Eodel se projevoval tím, že neustále kritizoval každého vůdce a o to více jej zaskočilo, když byl na této výpravě, poté co z vůdcovského postu odsoupil Griffin, sám zvolen do čela výpravy. Jako vůdce se choval způsobem, který tak rád dříve kritizoval, ba i hůře. Byl ješitný a často si vypomáhal silnými řečmi. Jeho osel Rutger výpravu neustále zdržoval, ale novopečený vůdce na to nedbal. Na druhou stranu je však třeba říci, že se poctivě snažil dovést výpravu ke zdárnému konci. Během další výpravy, v roce 1046, kdy měla družina zničit zlatonosný důl na jihu, již za vůdce zvolen nebyl a často se v boji projevil jako zbabělec. Úspěšně však přežil a po návratu si postavil dům, který obýval společně s oslem Rutgerem, a to v jedné místnosti. Získal liscannorské občanství a dokonce se stal obecním hrobníkem. Následujícího roku, během výpravy do Hamilkaru, se sblížil s černou hraničářkou Wulpin, i když se zpočátku jednalo spíše o prostituci. I nadále však dával najevo své pohrdání ženami. Postupně se však zakalil v boji a již neprchal tak často, jako dříve. Absolvoval dokonce i zápasnické klání v aréně, a i když nakonec nevyhrál, jistě to byl pro něj úspěch. Během této výpravy byl z vůdcovského postu sesazen tehdejší vůdce kroll Burbbag, a nahradil jej právě Eodel. Jedním z jeho prvních počinů bylo jeho nevybíravé chování k urozené zajatkyni, za což byl později k potěšení ostatních družiníků odměněn potupným veřejným výpraskem. Na nátlak Wulpin se také zmocnil malého trpaslíčka Eonna, kterému předtím zabil rodiče. Eonna si přinesl do Liscannoru a začal žít ve volném svazku s Wulpin. O tomto podivném soužití se tradovala celá řada zlomyslných historek. Ač se tomu zpočátku zuřivě bránil, nakonec se s Wulpin tajně oženil, ale šťastné manželství to rozhodně nebylo. V řadách družiny však začal v té době zaujímat stále silnější postavení bijce, které ostatní respektovali, ač jej nikdo neměl příliš v lásce. Eodel se zejména nesnášel s kudůkem Nervorem a jejich věčné hádky mu na oblíbenosti nijak nepřidaly. Vzájemná nesnášenlivost nakonec vyvrcholila roku 1048 na výpravě, během které družina pátrala po ztracených sestrách. Eodel a Nervor se opět dostali do prudké hádky, během níž došlo i na zbraně. Eodel se však rozhodl, že spor vyřeší jednou provždy, a kudůka chladnokrevně zabil. Nepřežil jej však dlouho. Družina se dostala do jedné řeže proti jistému Axandertovi a jeho kumpánům. Eodel v tomto boji padl hrdinskou smrtí a zanechal tak po sobě nešťastnou Wulpin a ukradeného Eonna. Eodel byl takovým, jakým byl, a v historii Nurnské družiny mu jistě právem patři pevné místo.