Hrdinové Nurnské družiny
Džorján Motyka
barbar hraničář [1035-1062]
Džorjána Motyku, duchem mdlého barbara z nurnského Šedova, zavála souhra náhod, mezi nimiž hrál hlavní roli hlad a prázdná
kapsa, k Nurnským, když po šedovských ulicích pátrali po domu Hubrchovy bandy. Hubrcha Džorján dobře znal, tedy od vidění
a z doslechu, a za úplatu se ochotně nabídl, že rozezlené družiníky k domu zavede. Stalo se tak počátkem světna roku 1062.
Džorján pochopil, že Nurnští mu mohou nahradit i další věc, které se mu nedostávalo, a to pocit sounáležitosti, přátelství,
ztracené rodiny. Nabídl jim tedy své služby a účastnil se zevlování kolem domu a vyčkávání na příhodný okamžik. Za temné
noci kráčel v zadním voji útočné formace a on to byl, kdo si v temném průjezdu všiml pohybu na postranním schodišti. Hnul se
v něm záchvěv odvahy, toužil ukázat rozhodnost a chrabrost, a to se mu stalo osudným. Bez varování tasil kudlu, vyběhl a dostal
se do křížku s jednou z Hubrchových divokých chráněnkyň. Divá žena mu prokousla hrdlo a prohodila jej dveřmi. Poslední
zvuk, kterým o sobě dal nebohý barbar vědět, byl smrtelný chropot bublající krví.