Hrdinové Nurnské družiny

Densir lstivý z Ardasanu, syn Daronův
barbar theurg [973-1018]

Tento přes dva sáhy vysoký muž byl po dlouhou dobu nejobávanějším prvním mužem mezi Nurnskými. Úkladnou vraždou hobita Froda Dobromysla roku 1014 nastolil svou krutovládu pomocí Jacoba Rugornského a přisluhovače Rdouse. Tehdy vyhlásil hobití rasu za nečistou a etnicky nestandartní. Jeho úhlavním nepřítelem se stal hraničář Sauron a později i hobit Thadeáš Čipera. Lstivý alchymista se stal od roku 1014 po většinu času až do roku 1016 družinovým vůdcem. V roce 1015 uznal, že jeho činy byly špatné a osamocen podnikl památnou cestu do Kláštera bílých mnichů, aby obrátil svou duši k dobru. To se však nepodařilo a alchymista zůstal přesně takovým, jakým byl až dosud. Ardasanskému alchymistovi však většina mužů přestala důvěřovat, zvláště tehdy, když vyplavaly na povrch jeho nekalé intriky, díky kterým několik z Nurnských nalezlo smrt. Zejména je třeba jmenovat odporně zavražděného Filingera a nepřímá úmrtí Esmeraldy a Aragona. Nepřátelé zavedených pořádků byli Densirem Ardasanským krutě persekuováni. Přes svoji obrovskou schopnost podřídit si ostatní druhy obratností svého jazyka a podmanivostí hlasu, byl to tvor velmi urážlivý. Tato vskutku nepříjemná vlastnost se stala roku 1017 příčinou počátků jeho pádu a nezvolení do postu vůdce. Další z mnohých příčin byl bezesporu nechutný zlozvyk v okusování zemřelých dobrodruhů. Nurnští tento družinový kanibalismus nemohli přenést přes srdce. Ardasanský alchymista se dostal na sklonku života do úplné moci svých prstenů. Roku 1018 spáchal sebevraždu, ke které byl dohnán odpůrci Sauronem a Thadeášem. Ať už však byl Densir Ardasanský jakýkoliv, byl to veliký a slavný dobrodruh. Densirův výrok: "Bez prstenů nechci žít!", je znám až do dnešních časů.