Hrdinové Nurnské družiny
Densir lstivý z Ardasanu, syn Daronův
barbar theurg [973-1018]
Tento přes dva sáhy vysoký muž byl po dlouhou dobu nejobávanějším prvním mužem mezi
Nurnskými. Úkladnou vraždou hobita Froda Dobromysla roku 1014 nastolil svou krutovládu
pomocí Jacoba Rugornského a přisluhovače Rdouse. Tehdy vyhlásil hobití rasu za nečistou a
etnicky nestandartní. Jeho úhlavním nepřítelem se stal hraničář Sauron a později i hobit
Thadeáš
Čipera. Lstivý alchymista se stal od roku 1014 po většinu času až do roku 1016 družinovým
vůdcem. V roce 1015 uznal, že jeho činy byly špatné a osamocen podnikl památnou cestu do
Kláštera bílých mnichů, aby obrátil svou duši k dobru. To se však nepodařilo a alchymista
zůstal
přesně takovým, jakým byl až dosud. Ardasanskému alchymistovi však většina mužů přestala
důvěřovat, zvláště tehdy, když vyplavaly na povrch jeho nekalé intriky, díky kterým několik z
Nurnských nalezlo smrt. Zejména je třeba jmenovat odporně zavražděného Filingera a
nepřímá
úmrtí Esmeraldy a Aragona. Nepřátelé zavedených pořádků byli Densirem Ardasanským krutě
persekuováni. Přes svoji obrovskou schopnost podřídit si ostatní druhy obratností svého jazyka
a podmanivostí hlasu, byl to tvor velmi urážlivý. Tato vskutku nepříjemná vlastnost se stala
roku
1017 příčinou počátků jeho pádu a nezvolení do postu vůdce. Další z mnohých příčin byl
bezesporu nechutný zlozvyk v okusování zemřelých dobrodruhů. Nurnští tento družinový
kanibalismus nemohli přenést přes srdce. Ardasanský alchymista se dostal na sklonku života
do
úplné moci svých prstenů. Roku 1018 spáchal sebevraždu, ke které byl dohnán odpůrci
Sauronem
a Thadeášem. Ať už však byl Densir Ardasanský jakýkoliv, byl to veliký a slavný dobrodruh.
Densirův výrok: "Bez prstenů nechci žít!", je znám až do dnešních časů.