Hrdinové Nurnské družiny
Bukvoj Draplák
kudůk alchymista [1006-1051]
Bukvoj Draplák se k družině přidal roku 1029 v Gorganu při slavné pitce na počest zažehnání připravovaného převratu. Vetřel se do
přízně nurnských dobrodruhů, kteří právě želeli ztráty Torpa Katzbalgera, a hledali za něj adekvátní náhradu. Tou však Draplák ani
v nejmenším nebyl. Důvodem byla jeho neschopnost, stejně jako neuvěřitelná zbabělost, kvůli které se nikdy, přes četná přemlouvání,
nevydal s Nurnskými na žádnou výpravu. Vždy si vymyslel nějakou výmluvu. Přesto o sobě tvrdil, že je velký dobrodruh, a dlouho
žil v hospodě U hrocha, kterážto výsada byla povolena pouze družiníkům. Bukvoj však z Liscannoru nebyl vykázán, neboť každého
nazýval nejlepším přítelem a choval se podlézavě, takže nikdo nepojal ani to nejmenší podezření o jeho prohnilém charakteru. A
Bukvoj mezitím chystal plán pomsty. Proč se chtěl pomstít a za co, se už zřejmě nikdo nedozví, neboť ani astrální sféry v tom nemají
jasno. Důvodem byla zřejmě jeho duševní labilita.Jednoho dne roku 1033 se setkal s kouzelníkem Keronem. Hned si padli do oka,
jelikož si byli duševně velmi blízcí, a vydali se spolu na sever, kde hodlali uskutečnit Draplákův šílený záměr. Ve městě Mondragon
se oba maniaci setkali s Nurnskou družinou, a poněvadž to vyhovovalo jejich plánům, přidali se k ní. Jejich aliance se málem
rozpadla, když elfa Kerona unesli kanibalové. Zatímco většina dobrodruhů pro záchranu elfa Kerona volila rozvážný postup, Bukvoj
Draplák propadal hysterii, nesmyslně řval na celé kolo a proklínal dobrodruhy, kteří prý jeho přítele nechtějí zachránit. Draplák sám
však nepodal žádný návrh, co že by se mělo dělat. Když se dobrodruzi konečně vydali Kerona hledat po okolních ostrovech, odmítl
Draplák pomáhat při pádlování a místo toho se válel po zemi a plakal nad ztraceným přítelem. Kerona se bohům žel podařilo nalézt
živého a Bukvoj Draplák byl šťastný jako blecha. Na jeho vražedném plánu to však nic nezměnilo. Družina se ke vší smůle setkala s
elfím ubožákem Yargellem a úchylným zabijákem Asasinnem, kteří byli na popud Drapláka s Keronem přijati do družiny.
Společenstvo totiž doposud vykazovalo ohromné ztráty na životech. Těmto třem mužům Draplák vysvětlil svůj plán a sám družinu
opustil, aby se vydal získat přízeň nějakých dalších důvěřivců, kterým by se mohl pomstít. Draplákova tlupa se roku 1033 v
mondragonském hostinci Na provaze neblaze proslavila tzv. Mondragonským atentátem. Štěstí bylo na jeho straně, neboť se nikomu
z Nurnských nepodařilo vypátrat, kam směřovaly jeho kroky, což znemožnilo jeho předčasné stažení z kůže. Poté, co vykonal svůj
hanebný a zrádný čin, se Drapák vydal na východ. Protloukal se, jak se dalo, bral jakoukoliv práci a dále živil ve svém nitru zlobu a
nenávist ke všem, kteří mu podle něj kdy ublížili. Změnil si jméno na Bartoloměj Dráp a žil po léta dosti bědný život. Nakonec se
někdy okolo roku 1038 usídlil v Karwellu a podařilo se mu zbohatnout na pašování zboží do Lismorru. Svojí umanutou pílí dokázal
vybudovat pašeráckou organizaci, když se spojil s těmi nejhoršími zločinci. O svůj post v čele pašeráků musel několikrát bojovat, ale
z těchto střetů vyšel nakonec vítězně a posílen. Své odpůrce likvidoval vždy brutálním a okázalým způsobem. Někdy v této době
uvěřil v temného boha Skrekha a zasvětil mu svůj další život. Draplákova pomatená duše uvěřila, že právě on je tím vyvoleným,
který jednou změní svět. Prohlásil se za Jerguše Zvěstovatele a v nepřehledných roklinách karwellských skal vybudoval základnu
svých přívrženců. Coby Jerguš Zvěstovatel hlásal pochybné názory, odpovídající vkusu té nejhorší spodiny, když sliboval lepší
budoucnost. Propadl megalomanství a dokonce začal budovat z kamene svoji sochu. Karwellská centrální moc byla v důsledku
občanské války oslabená, a to byla živná půda pro Draplákovy rejdy. Avšak ani po dlouhých letech nezapomněl Bukvoj na
Nurnskou družinu, kterou z duše nenaviděl a stále ji obviňoval z toho, že z ní byl kdysi vyloučen. Roku 1051 se rozhodl pro pomstu
a hodlal se pomstít stejným způsobem, jakým to již kdysi učinil. Připravil silnou výbušninu do truhly a tu nechal dopravit do
Liscannoru na adresu Nurnské družiny. Jeho plán nevyšel jen díky náhodě a díky tomu, že někteří z druhů pojali vůči neoznačené
zásilce podezření. Nálož nevybuchla a byli to naopak Nurnští, kteří se vydali po stopě tajemné bedny. Družina postupně přišla na
stopu svého bývalého člena v Karwellu, a přestože se v jedné chvíli dokonce Drapák zmocnil Darlena Moorheda a mučil jej, ukázalo
se nakonec, že se Bukvoj Drapák, družiníky přezdívaný také jako Bastard Debilní, tentokrát přepočítal. Když si Nurnští uvědomili,
kdo proti nim stojí, neváhali a napjali všechny své síly k pomstě, na kterou čekali celá léta. Postupně rozprášili jeho přívržence a
samotného Drapláka dopadli živého. I přes všechny výhrůžky, jak se zrádcem naloží, mu nakonec pouze usekli hlavu a jeho
poplivanou mrtvolu nechali ležet v blátě. Pro Bukvoje Drapláka byl nakonec stejně nejhorší trest, když musel Nurnským pohlédnout
do tváří a vědět, že prohrál.