Hrdinové Nurnské družiny
Bibiána ze Šňupákova
hobitka zlodějka [1012-1046]
Když Nurnští roku 1043 během výpravy do Velvennoru sháněli nové členy do svého
společenstva náhradou za mrtvé, padl jejich zrak také na tuto malou hobitku. Její usměvavá
tvář s jako malina červeným nosíkem od častého šňupání hobitího tabáku byla k nepřehlédnutí.
Bibiána, řečená Bibi, se ráda přidala k družině a svým prakem pomáhala v likvidování nepřátel.
Výpravu zdárně přežila a na jaře roku 1044 se s ostatními vypravila hledat poklad Černých
jezdců. Značně ji ovšem znechutila zrada zlotřilého Chamtudura a ve výpravě nepokračovala.
Místo toho si z ušetřených peněz postavila malý domek v rozvíjející se osadě Vranigost a
rozšířila tak tamní enklávu družiníků, což potěšilo dosavadní obyvatele, neboť hobitku měli
všichni upřímně rádi. V roce 1045 došlo k podivným událostem na královském dvoře v
Gorganu a Nurnská družina byla u toho, včetně malé hobitky. Ta si zkušeně počínala zejména
při pronikání do gorganského podsvětí za pomoci flirtování s několika podezřelými
existencemi, což se nelíbilo elfu Aironovi, který byl do ní platonicky zamilován, jak už to tak u
álfheimských elfů bývá. Bibiána se stala velice platnou zlodějkou a i díky ní pro dobrodruhy
neexistovaly dveře, za které by se nedostali. Bohům žel, k velké lítosti všech družiníků, se její
osud naplnil roku 1046 při výpravě do jižních pralesů. Tam se družina střetla obrovskými
pantery. Jeden se vrhl na Bibiánu, tušíc v tlusté hobitce dobrou kořist. Trhal její tělo na kusy,
když jí na pomoc přispěchal vůdce výpravy, Aedd z Ruindoru, který na šelmu vyslal magické
blesky ze svého prstenu. Žel bohům, blesky trefily nešťastnou hobitku a ta se skácela na
vlhkou zem. Byla pohřbena na místě v neútulném pralese, jen pramínek jejích vlasů byl s úctou
uložen ve vranigostských podzemních kryptách na věčnou památku veselé hobitky.