Hrdinové Nurnské družiny
Balgorr z Rugornu, syn Servulův
kroll válečník [998-1025]
Kroll Balgorr, černá ovce rugornského rodu, bratr Ulgorra a Jacobovy sestřenice a zároveň
první
ženy Boženy, se objevil v Liscannoru jednoho sychravého rána roku 1025. Hned chtěl po
Jacobovi, aby mu bezplatně přenechal horní patro jeho honosného domu, ale byl nevybíravým
způsobem vykázán. Poté žebral na rynku peníze a jen málokdo mu zlatku hodil. Vinou
tehdejšího
liscannorského starosty byl Balgorrovi svěřen úřad obecního hrobníka a z obecních peněz mu
byla
postavena márnice. Balgorr se ihned do márnice nastěhoval se svojí lopatou Mornou a ihned
začal
kopat hroby pro nejváženější občany obce. Neustále měl nové a nové požadavky na přísuny z
obecní pokladny, až mu byla pomoc obce úplně zastavena. Poté si Balgorr přitáhl do márnice
dva
kumpány, Da Morra Nalezence a Murghúla Hezounka z Kromu, také krolly, a celé noci tam
kuli
pikle a karbanili. Na první a zároveň poslední výpravu vyrazil s družinou do jižní země
Wallimor
a hned se pomocí svých nekalých intrik pokusil dosadit na post vůdce bezvýznamného a
poplatného hobita Rokka Louskáčka, aby mohl dokonat své dílo zkázy. Nestalo se tak, a proto
se alespoň pokoušel všemožně škodit. Jeho snahou byla smrt vůdce Yorga, druida Sarima a
hlavně
slavného bratrance Jacoba. V družině vznikla napjatá atmosféra, která by snad znamenala
naprostý
rozpad Nurnské družiny. Během putování se však tři krollí kumpáni rozhádali a Balgorr zůstal
sám. Jacob Rugornský svého zrádného bratrance proklel a odmítl jej považovat za příbuzného.
Ve
chvíli, kdy se Balgorrova podlá závist a nenávist obrátila proti němu samému, začal škemrat u
Jacoba o odpuštění. Nikdo mu neměl ani v nejmenším chuť pomoci. Balgorr byl spolu s Da
Morrem napaden lvem a v této chvíli se ještě oba tupci stačili poprat. Nedlouho poté oba
skonali.
Tělo zrádného Balgorra bylo roztrháno šelmami a poté shořelo při požáru Narianina
chrámu.