Hrdinové Nurnské družiny
Alwynn, zvaný Bílá ruka
člověk alchymista [*1011]
Roku 1036 během tažení po Monghyrských pláních narazila Nurnská družina na podivnou tříčlennou skupinku. Jedním jejím členem byla i bezvýrazná tvář mladého zakřiknutého člověka. Jeho jméno bylo Alwynn. Zdálo se, že takových jsou na světě tisíce. Vůdcem skupinky byl bezpochyby jiný člověk, Plimskr. Všichni byli nakonec přijati do společenstva. Alwynn i Plimskr se ostatních často stranili a povídali si stále něco mezi sebou. Nikdo si toho mnoho nevšímal, zvláště poté, co byl Plimskr zabit. Alwynn naložil jeho tlusté tělo na svůj hřbet a neúnavně jej stále vlekl. Jeho vytrvalost byla neobyčejná. V okamžiku, kdy se tělo již rozkládalo, byl ostatními donucen jej pohřbít. Alwynn všechny proklel a ostatním tehdy došlo, že mají co do činění s fanatikem. Alwynn otevřeně prohlásil, že na světě není místa pro jinou rasu, nežli lidskou. Po návratu z Monghyru si pronajal v Nurnu kamrlík a založil organizaci Bílá ruka, přičemž sám sebe pasoval na jejího vůdce. Od té doby sám sebe nazýval Alwynn Velký. Mnoho se mu ovšem nedařilo a postupně se z něj stal alkoholik. Na další družinové výpravy se příliš nehrnul. Kolovala o něm spousta historek, více či méně pravdivých. Nakonec však vyrazil s ostatními na další pouť až v roce 1038. Družina pátrala po ztracených dětech. Alwynna to mnoho nezajímalo a daleko více se věnoval svojí láhvi. Jediným jeho činem na výpravě bylo to, že se dokázal opít i s nepřítelem. Výpravu přežil a vrátil se do svého sídla. I nadále rozvíjel činnost Bílé ruky. Ačkoli měl Alwynn ohledně Bílé ruky velké plány, je třeba říci, že úspěšný mnoho nebyl. Jediným člověkem, kterého se mu podařilo pro svoji činnost získat, se stal neduživý kouzelník Cecil, od kterého se nechal titulovat Mistře. Alespoň tak si spravoval své pošramocené sebevědomí. A že to notně potřeboval. Roku 1041 se dostal do sporu s krollem Lynhaardem, který po něm začal vymáhat peníze, jež mu kdysi daroval. Alwynn se rozhodl bránit a celou věc předal soudu. Spor by pravděpodobně vyhrál, ale díky své naprosté tuposti se mu podařilo pozurážet koho mohl, včetně královského soudce a následně i samotného krále. Byl královským úřadem obviněn, došlo k zabavení veškerého jeho majetku a pouze potupný útěk jej zachránil od vězení. Bílá ruka se ocitla v ilegalitě. Dlouho o něm ostatní neslyšeli. Alwynn od té chvíle žil jako štvaná zvěř. Jakési údajné spojení s ním měl pouze Cecil a tak se mohli ostatní pouze dohadovat o tom, že se skrývá kdesi v Karwellu. Uplynula dlouhá doba a na Alwynna málem všichni zapomněli. Až roku 1043 se v Liscannoru objevila zbídačená postava, ve které někteří pamětníci poznali pana Mistra. I zželelo se jim tohoto šiřitele rasové nenávisti a vzali jej na další výpravu do Velvennoru. Při cestě se plně projevily jeho alkoholické sklony. Prakticky neustále byl opilý. Tu a tam se sice zapojil do boje svojí kuší, ale zpravidla při tom vždy postřelil někoho vlastního nebo alespoň koně. Za to a za ukájení svých nízkých pudů, kdy zcela nesmyslně uřezával mrtvým končetiny, byl dokonce napaden tehdejším vůdcem Moskytem a museli při něm tenkrát stát všichni bohové, že přežil. V družině k němu nikdo neměl důvěru a jediný úkol, který mu byl přidělován, bylo hlídání koní a i při tom bylo potřeba na něj dávat pozor. Jeho jediným přínosem pro družinu se tak stala jeho poměrně rozsáhlá literární tvorba, ve které šířil myšlenky Bílé ruky. Zdálo se, že psaním si Alwynn nahrazoval všechny své životní neúspěchy. Účastnil se ještě dlouhé výpravy do Kasulu, ale byl ostatními odsunut spíše do role hlídače koní, a to ještě v situacích, kdy hlídat nebylo ani příliš potřeba. Zbytek družiny jej bral spíše jako takový živý talisman. Tu a tam sice v boji přidal nějakou tu ránu z kuše, ale díky tomu, že byl neustále pod vlivem alkoholu, toho stejně mnoho netrefil. Jinak se většinou motal někde v ústraní, ověšen poloprázdnými lahvemi. Nelze ovšem kategoricky tvrdit, že by ho ostatní neměli rádi. Naopak, pakliže se nurnský dobrodruh potřeboval na dlouhé výpravě opít nebo vypovídat, byl Alwynn tím nejlepším přítelem. Alkohol však byl nakonec i příčinou toho, že Alwynn zanechal dobrodružného života. Po návratu z Kasulu již nikdy na výpravu s ostatními nevyrazil a zřejmě se se někde stále toulá světem a šíří myšlenky Bílé ruky.