Hrdinové Nurnské družiny
Adon
hobit zloděj [1038-1063]
Hobití zloděj se do Liscannoru přimotal roku 1060. Po několika vypitých pivech v hostinci U hrocha projevil zájem o vstup do
společenstva společně s dalším hobitem Horácem Lipovým. Ostatním o sobě prozradil pouze to, že se dříve živil jako kuchař na
pirátské lodi, což ostatně dosvědčovalo i hobitovo divoké tetování. Nikdo nebyl proti, a tak hobit vyrazil s ostatními pátrat po osudu
unesených žen. Dával o sobě vědět hlavně svým silným hlasem, který opravdu nebylo někdy možné přeslechnout. Poprvé na sebe
upoutal pozornost, když si nechal od tlupy rabiátů, s nimiž se spřátelil, vytvořít další neumělé tetování. To se zanítilo a hobit strávil
mnoho času v bolestech. Ostatní družiníci pak začali pokládat toto tetování za prokleté, proto je Adonovi vypálili cejchem, což ten
málem nepřežil. Podruhé o sobě dal vědět, když se společně s Horácem pokusil odvrátit pozornost stráží poté, co družina upadla do
zajetí. Oba hobiti se naoko servali, ale tento pokus nakonec vyzněl naprázdno. Nicméně vše nakonec dopadlo úspěšně a Adon svojí
první výpravu přežil. Ubytoval se v Liscannoru a čekal na další příležitost. V té době se spřátelil s trpaslíkem Heftem a jejich
přátelství bylo korunováno v okamžiku, kdy tito dva ukradli na další výpravě několik cenných lektvarů. Heft hobita následně
seznámil se služkou a zároveň důvěrnicí své ženy Fialy, s hobitkou Mailou Permonovou, do které se Adon zamiloval, a zároveň se
stal Heftovým svědkem na jeho svatbě. Ještě před vlastní svatbou si Adon koupil v Liscannoru stavení, které si opravil, aby měl kam
přivést nastávající nevěstu. Zároveň se stal obecním rybníkářem. A právě v tomto domě byl roku 1062 brutálně přepaden neznámými
vyděrači, kteří na něm chtěli uplatnit směnku pochybného původu. Adona tehdy zachránil barbar Dolwen a celá událost se stala
předehrou další výpravy, takže svatba musela zatím počkat. V té době byl již Adon stabilním členem společenstva, které se po
událostech s upířími bratry Kaerstagovými v té době nebývale semklo. Adon se v té době projevoval především jako střelec, který
však díky své zbrklosti několikrát postřelil i družiníka. Své svatby se nakonec Adon dočkal. Roku 1063 se oženil s Mailou
Permonovou, což mu ale nezabránilo vydat se téhož roku za moře do Bořimska. Loď, na které se Nurnští plavili, však ztroskotala,
což mělo za následek dlouhý a nedobrovolný pobyt družiny nejdříve v záchranném člunu a následně i na opuštěném ostrově, kde
vinou nedostatečné stravy přišel Adon o většinu zubů. Na této výpravě se ukázalo, že Adon je neohrožený průzkumník přinášející
ostatním cenné informace. V Šarunských horách jednou dokonce upadl do zajetí místních stolinů, ale ostatní jej dokázali včas
osvobodit, takže unikl mučení. Přesto se však Adon svých průzkumných výprav ve prospěch družiny nevzdal a právě další průzkum
nepřátelských pozic v srdci Šarunu u Čadorské tvrze se mu stal osudným. I přes to, že byl chráněn ochranným kouzlem, jej na
vrcholu strážní věže odhalil nepřátelský šaman a v následné honičce se Adon z věže zřítil do hlubiny. Dlouhý pád nemohl přežít.
Vzhledem k obtížné situaci na nepřátelském území jej ostatní ani nestačili řádně pohřbít. Na Adona však zbyla světlá vzpomínka
jako na odvážného, byť někdy trochu zbrklého hobita. Mladá vdova Maila se po obdržení informace o smrti svého chotě z Liscannoru
odstěhovala.