Další den v ústavu pro choromyslné
Sekni mne
Sekni mne
drápem, dvoubřitou čepelí
zbraní plnou chladu a
zášti
přesto se krve nedořežeš
přesto mě neporaníš
už to nejde
Není to
ve zbroji
v magickém zaříkání
ani v přízemním úskoku neznámé podstaty
Je to
v síle vědomí
zvážení všech pro a proti
a starých otázek
jež tu byly dávno
předtím
než jsme se objevili
na scéně plné světel a stínu
jak noční můry vkrádaly
se do sna
v převleku nehmotnosti
prožíraly se tou věcí
které se říká
symbióza
v podivné mluvě vědců
Chápu ji v podobenství
houby a červa
ne
ten vztah, můru přeci
a červ i můra
jsou hnusné věci
(stejně jako z lásky vzrostlá
nenávist)