Další den v ústavu pro choromyslné
Zatímco se usmíváš
Zatímco se usmíváš
nemyslíš na nic a děláš jen co chceš
právě v tuhle
chvíli
myslím na to, co bude
na draky a démony
běsnící krysy v
průjezdech
(co čekají v skrytu noci na svůj okamžik)
na obyčejný život
který
mi uniká mezi prsty
snažím se zachytit
spár a výstupků, ruce krvavé
a nedívat
se dolů, do hlubiny
nedostat závrať
ani touhu skočit
A není to snadný
není
to vůbec snadný
spor mezi já a mnou
křik zraněného tvora
Cítím strach z
paranoiy
bojím se usnout
abych pořád věděl, že tu jsem
že jsem to já, kdo mi
dává sílu
plazit se šachtou
a věřit, že není bez východu