Další den v ústavu pro choromyslné
Maškary
Jsou místa, kde danost neplatí
kde tančí víly v půlnočním reji
za
úplňku
kde stromy vztahují dlaně
k prvotní podstatě světa
kde nic nenasvědčuje
tomu
že něco není možné
že platí neexistence jistých jevů
čehokoli
smysly
tkví ve vnímání a koncentraci mozku
to je ta brána ohraničující prostor
určuje mříže
klece
jejich polohu a tvar
alespoň mlhavou představu
Člověk se rodí
slepý
dívat se učí
stejně jako chodit, mluvit, psát
nebo jen opakovat
slova
není to dar
a záleží na touze po poznání
jak daleko jej může vést
zda
dojde tam, kde danost neplatí
či k vlastní sebedestrukci
bezcílného tvora
co ve
všem vidí maškary
a nikdy nenajde místo
kde tančí víly