Další den v ústavu pro choromyslné
Nespi
Nespi
a netvař se tak nevinně
jako když ničemu nerozumíš
jako že se tě nic
nedotýká
jakoby posledního hajzla zastřelili v minulým století
v nějaký rezervaci, která
nestojí za řeč
a všechno to zlý patřilo do dob dávnověku
Tomu přeci nevěříš, jenom
chceš, aby to bylo jiný
pro tvý vědomí, pro tvý klidný sny
ale já nemůžu
viděl jsem
je
přízraky, duchy, krvelačný bestie
s drápama a tesákama jako nože
s
rozšklebenou držkou
smíchy
bojím se
někdo musí držet stráž
s puškou na
klíně, očima upřenýma
do tmy dračí sluje
aby nás nedostali, alespoň živý ne
aby
ses dál mohla tvářit nevinně
jako když ničemu nerozumíš
jako že se tě nic
nedotýká
jakoby poslední hajzl dřímal ve mně
dávno jsem smířenej
s úlohou
zatrpklýho polocvoka
co hledá ve všem past, nastražený železa
ale aspoň už
nespi