Sen dlouhý jako strašlivý orgasmus prasete
Stvoření Oskharothu
Tam za dávnými světy
V lůně sedmi časových bran
Ve světle rudých hvězd
spirál nekonečna a dávných měst
Tam Stvořitel pozdvihl ruku
Sevřel v pěst
A hle vyšlehl plamen hvězd
Usmál se a stvořil zázrak
Obrovská černá koule zaleskla se v třpytu hvězd
Pak pravil:
Zde život bude kvésti
A stvořil život k obrazu svému
Měl na hlavě pár rohů
Tak vznikl Oskharoth
Černá planeta z konce nekonečna
Život kvetl, města rostla
Lid ho uznával jako boha
Po letech přihlížení řekl:
Musím ovládnout kosmos a to hned
Ruka mocná protlačila Oskharoth branou času
Lid se zbrojil, břitký tesák cítil
Oheň žhnul v hlubokých pecích
Lid se měnil
Monstrum
Lid se změnil
Hle život, pronesl když ji spatřil
Tu modrou, vodnatou planetu
Lid osedlal černé koráby a vznesl se do hlubin kosmu
Smrdutý kouř ohně pálícího maso nevinných zažehl
On, sám
první
Smrt si podrobila ty
měkké, křehké postavy
Mučení
Oceány hnisu
Řeky krve
Mraky kostí
Smál se
Vítězství nebeské přitažlivosti
Zloba a smrt
Nevinnost močálů vnitřností
Modrá planeta zčernala
Uprchl jsem
Nenávidím temnotu
Jsem sám v černé lodi
Zachytil mne prostor a čas
Jsem tak sám a černé stěny mě děsí
Doufám že zapomenu ve světle nekonečných dálek
A v mrazivém třpytu hvězd
Již vím co ta nevinná stvoření
na nás křičela, když umírala
ďas mne halí, tesáky skřípějí
Ne už to nesnesu
Ať zhynu a se mnou náš svět
Řvala v bolestech:
DÉMONI!!!