Lyškánora 57
* Motta tohoto čísla * Dalšá patálie pod Horó * Žádost * Odpověď na žádost Hefta Tarase * Dílo zoufalého člověka * Fojtojc Liscannoru Gerllodu Moskytojc * Pánu Klabzeji Myšilovovi * A tag sam sam sa naučíl piť * Směnka *
Ponovorok 1068
Motta tohoto čísla
„...No já myslím, že bysme měli Gorana nějak připravit k pohřbení..."
Menhorian Blathel
„...To jako myslíš obrat?..."
Gerllod Moskyt

„...No jasně, že Gorana pohřbíme se všema jeho věcma. Akorát mě zajímá, s čím vším ho budem pohřbívat..."
Bolbuch
Další patálie pod Horó
Heft Taras


Staré strécu Bolbuch , vam už naznačíl,  jaké vělijaké neřádstvo a bosorkářsvo možete v bańi potkat. I ja s partó Karbon sme zažíli všelijaké kejkle tam dole. Pidižvejky , Permóny a ostatné můrstvo na které nepřišla řeč vam popíšu pozdějc, teď rozvédu řeč o daších těžkostech, které mladé ogárci, kteří ešťa nefárali neznajó. Tym sou rozličné neduhy , chrobty a tělolamy , po ludsku zvané nemoci .

Chrobty

Čórné chrchle – jedna z najčastějšich chrobt , vyskytuja se předevšim u kopáčov ktoří rubajó karbon (po luďsku huhlí) . Napadá předvšim měchy v tupó a pozdější fáze só smrtelné. Hešča než je ouvej a chrchlá se enem mour , je dobré si občas pustít žilou ať se mour vodplaví, gořalka s mlékom a pepřepom je dobře pít na vodhlenění , to se pak mour vodkejchá. Horšá to je poté, kedy se chchlá mour s krvů a hnisom, na to meducína nejni, a do roka ste tuhý jak moje fusekle.

Gurděje - chrobta při kterej vypadávajó zubiska, vlasiska i vósiska v těžšich formach praskajo krvné trubky aj orgáni. Chobta je z dobrého jídla, a na její zahnání je potřéba žrat rózdné blafy , jako křížaly , kapustu, zelý a jiné zelené srágory. Občas se ji řká i zimné gurďeje, páč je to nejčastěší v tomto období.

Horkost - Jedna z najčasějších chorob nejenom mezi růbači, to celé tak hicujete jako by ste měli blafnót. Mositě hodně piť, doporůčuja se spíš kořeněné pívo než gořalka. Tu jeďině pokud mate zimnicu , tak štamprdlu na zahřáti. Možete sa takejc omotat do mokrej studenej hadry, to horkost srazí do kolen a vas možná taky , heh .

Horečka podzemnic - To je také svinstvo, chytnete ju , pokud obcujete v ďourách s kdejakou havětí, či pokud je ogar na jiné ogary , tak sami vod sebe. Hicujete a vercajk vás pálí a šťóbřá , že sa nemožete ani vychcát. A když přeci jen se vam podaři vypustit, tak smradlavů zhnisanů moč s krvů, fuj. Na léčení je dobré žrat plesnivý chleba , né moc a hodně pít , vodu , fuj. Důležité je, aby ste udržáli chtíč na roby na uzdě, páč pak by bylo ešča tóčo ..

Čórná Slepota - Začíná slzením bulf, okolí očí opuchá, bobtná a modrá , později fialový a čórná. Řasiska vypadávajó a později z nich vyplavávajó hnisy. Povedšinó postihuje i infranerf, takža trpasličí ogár je na tuty v rici, páč nevďá ani teplotné kontůry a je slepé ak červ

Gouba – To je takové neřádstvo, které je časté u rubačů vo vlhku. To chytnéte do kožy taků mrchu smradlavů , že aj mrtvý by vyhópnul. Gouba je pokaždy jinačí a u každého ogařiska sa projevuje jinak. Občas je ta koža zarudlá , svědí , vobčas vyskáčó rózné pupany . Barvů ma pak koža vod žlutý po šedivou , takejc se lúpe ve většich kusoch a mokvá. Poznate ju předevšim podla smrádu. Léčí sa tak že malé, místní projavy sa vypalujou , je to enem stoprercentní, ikdyž bolastivé. Slabší nátury si to potíraj mastí zo sádla kam přidaj sůl a ocet . Horší případy , kdy ti aj noha uhnívá, sa musejó vopalovat , páč pak sa ti kazí krva , černá a to je pak na lopatu ….
Gouba je sviňa, pač když žijó kopáči v ubykacich či jinako po spolu číhá pak všade, nejoší je to pré na latrýnách

Kostižer - Taká sviňucha, ktorá rozežírá kosti v těle, ouplně sa rozpadaj, lámaj sa na malé kósíčky. Strašňa to bólí , léčit sa to nedá. Je to prý nějaká hóba či plesnivisko. Když už nemocný enem leží a nemóže sa pohnót , páč kostiska má na kašu ja nejlepší ho nadopovat gořalkó z máku , toje také oblbovací utrejch ať dotyčné ví gulové , haspoň sa toliko netrápí.

Nočná Degenáca - To sa stává kopácům, čo si berú moc přezčasú aby uživyli kopu harantó či cápkúm po závalaech keď ich vytáhnú. Nějako jim hrkne v lebeňó a mozog sa pré přeštymuje . Taký luďá sa bojí slnka, majú stého schýzu , občas slintjó , žijó jen po nocích a pře den sa schovávojó a dělajó samé koniny. Léčba je nejistá občas pomóže hrda báchamrem do škeble očas aj sůdek truňku.

Hrůzovec - Psýchologyčná deformáca, ogaři , ktoří podlehnó takéto můře mívajó vlasiska i vůsiska bílé jako mléko ikdyž só to eště jurové. Stává sa předavším pri vypjatých , šogových siuácí (závaly , výbuchy , napadení breberama a ták) léčit se dá eném lihem v jakékoliv formě a né vnějšně. Léčba je jen supstitučná .

Regma - Kopáči, kterejm už táhne na drahno let, ktoří celej život rúbali v mokru aj zime se v klúboch usazuje salamandr , pálí , ščóbřá , kůše i hrýze , je to prostě děs. Strášno bolestivý , až tak, že dotyčnýmu nezbejvá nic iného, než permanentno užívat meducínu .. tu .. aneztetykulum … sa volá. Najlepší je Frndžalovica či Naglinská Režná, ale i ostaný gořalky účinkujou.

Grb - Staré stécové, ktoří kopajó dlóho v nepřiměřeně nízkéch štolách mají za času grb. Je to zdeformovaný chrbát, různých tvaró a patvaró. Často začíná obyčajným lópáním v křížó , provází ho blokace chrbátový kosti , v hanérce nazývaný Hegznšluz.

Mňuky – to sú také malé brebery , držá se mrchy především vo vúsiscích , ale i rózdně po těle vo vlasech a chlupech. Kóšo a všelijak sa hemží , až je to k posrání. Vyhnat sa dajó stěží leda i s vousisky, ale také holobrádek pak má útrum se všim.

Všelijaké Otravy – také široké pojem, otravy móžu bejt z zo špatnejch přídělů , z chlastu aj z roby. Dole sa da takejch votrávit plynom, těch je takejc povícero , třebas Svíťák , také ksindl co sa vyskytuje když sa rube Karbon. Svíťák je sviňa ešče v tom, že sa k němu nesmíte přitočit kahanom , páč jinak letíte do luftu a škrábou vás ze stěn ( pokud to vydžej což nebejvá nikdá ..) Pak só rózné tak zvané Otravné Hródy, na první pohled vypadaj obyčajně , ale po delšim kontagtu s nima je zle. Najprv vam vypadávojo zubiska a vósiska , pak blejete všechno aj krev i střeva a nakonec sa rozložíte zaživa , do mrtva.

Fígle při porubání či iného poškozeňa

Při otevřané ráně , jest dobré stavit krvu pavučinami, a potej sypat cukrom pro rychlajší regenerácyju, obvazovat onucemi či co majte v tej chvili čisté, štupujem až kedy je rana polozaschla a neteče vela krve. Dyž vam caká hodně krve , předevšim z tej trubky z rany, dla tepotu srdca, je nutno ucpat ďouru čimkoliv a vyhládat felčara.

Pokavaď si něgdo z rubparty poraní oko, ať nějakejma sajrajtama či aj mechanycky. Je nuto poraněnó bulvu vočistit. Ať vas ani nenapadné, répat se mu v tom prackama nebo hadró. Pod zemí ste tak umouněný a ukoptěný , čórný až hamba , že špínu mate aj v rici. Oko sa musí čistit iba jazykom , páč ten je nejčistší.

Přelamaný hnaty je nejlepší heftnout heftama vod krumpačů . Pak když je čas se to vobalí v jílu a nechá uschnout. Potaj sa čaká, až sa oudy spravý samy. Přeraženej chrbát léčit nejde, nešťastníkovi lze pomoct akurát trhnutim hlavy.

Vy, mladí ogaři , když fáráte, nenoste lucernu či fanglu na helmici, já vim že je to pohodlné a módní , ale počkejte až vemete hlavó vo futra … Připeče vám to fasádu a máte na měsíc útrum .

Ďóry, šáchty aj doly či ubikácie, kde sa prokáže že sa vyskytuje nějaká zákeřná chrobta , ktorá je to.. ynfegčná to jes, že sa snadno chytá, je najlepčí vykóřit. Udělat pořádné fajruňk přidat nějaké syrové smrčiny či iného zeleného ať sa pořádně čadí. to by mělo chobtu zahúbiť. Pro sichr je lepčí všecko posypať nehašenym vápnom.

Do Baňe si sebú berte papúcha či jinačí vtačisko , páč také vtačisko je velmi citlivé na různé důlní plyny, otravné hródy a inačí humusy. Takže když při rubání uvidíte že fták natáhl brka berte kramle co vám hnáty stačijó . Také vtačisko je i to .. „Intuytivní" a dokáče vobčas spustit alarm dyž sa blížijó různý potvorové či spustijó povyk před závalem či zeměklepem

Je též dobré mít u sebe nějakou hadru , něco jako,co nosijó báby na trh na škebli, to nejni na parádu , ale túze užitečná věc, dá se namočit a vovázat kolem kušny. Timto ste vybavéni proti různejm otravám , dýmu , prachu , mouru , prostě se vám nezaseró měchy v trupó.

Základné či Doporučané vybavenjě kopáča:
- vohoz , přizpusobeny ortu, najdůležitější só boty , těžké a betelné
- krumpáč, lopata , rejču, pajcr dle potřéby
- fangle či lanternu aj křesádlo , tedy světlo minimálně na dva dny
- žradlo aj vodu na dva dny (nějaký maso vod kosti(na inergíju) , sejra (na žaludok), skývu chéba či iné placky ( na zajezení) nějaký křížaly či šušený švestky ( na gurděje)
- dlóhý špagát , křídu , hadru , gořalku


NĚGTERÉ TECHNYCKE INFORMACIJE

Báň, Baňa,Dol, – akákoliv ďoura, kde sa rúbe , slengově aj šatlava ale tosem nepatří
Zeměklep , Shake , Zemětřas , Hněv Kostí matky – tůze zla katastrofa , v dole převážně smrtelná
Zával, Zásek,Štrajch , Zbuch – průser, stropisko nedrží
Karbon – po trpaslicku , Uhlí- po luďsku
Rudá Hróda – po trpaslicku , Železná ruda – po luďsku
Naptha - po trpaslicku , Petrolleum – po elfsku, Černé Zlato či Ropa – po luďsku
Žlutokov - po trpaslicku , Aurellium – po elfsku, Zlato – po luďsku
Měkokov - po trpaslicku, Snellium - po elfsku , Cín – po luďsku
Bělokov – po trpaslicku, Agillium – po elfsku, Stříbro – po luďsku
Kůpr – po trpaslicku, Cuprillium - po elfsku, Měď – po luďsku
Svíťák - po trpaslicku, Maethant - po elfsku, zemní plyn – po luďsku
Tuhé Karbon, Tvrďák, Démand - po trpaslicku , Diamant - po luďsku
Měké Karbon, Písák - po trpaslicku , Tuha - po luďsku
Wasr - po trpaslicku , Vótr - po Hobitím, Akva - po elvsku , Voda - po luďsku

NACIONALNA PISEŇ TRPASLIČICH KOPAČOV
Vznikla za vzpóry naglinských růbaču 1059 při baňích , Šťastná díra ,Štrajch, Karbon a Dóm. Městská rada Naglinu a majitelé dolů , převážně luďá, odmítli vyplácet mzdy a zvýšili počet dnů na růbací směnu. To vyvolalo rebelii z řád kopáčov. Obsadili baňe a šachty a požadovali zaplacení dluhů. Naglinský místodržící vytáhl se zemskou hotovostí, tři měsíce obléhal doly a pak je vzal na ztečí. Vyhladovělí rebelanti se bránili urputně, neměli co ztratit. Vzpoura tak byla krvavě potlačena. Padlo 68 dobrých ogarů , 3 předáci Jagan Pazgřiv , Čapaj Kraggan a Růbaj Borga byli na pověšeni na hák mezi žebra na uhelném rynku pro výstrahu.

Kopáčom som od rodu, v trpaslickym národu
Nebuďem už nikdá růbat , sobě na škodu

Rež a růbaj do krve , do krve
Nebuďe to poprve , poprve
Pokjal ogar , dolej v baňi kopat zostane

Šachty, doly ogarom, pole,lány hobitom
Nenechaj si sedřít koži , blbym člověkom


Žádost
Žádost:

Fojtojc Liscannoru
Gerllodu Moskytojc

Bod prvý:

Žádám tímto fojta obce Liscannoru o ofyciane udělení povoléní na prospektorské práce v okolních, královských ( Gwendarronských ) pozemcích. Jakožto obecního fojta, představitele královskej moci vas tedy žadam o glejt na provozovani tejto činnosti. Veškere adminystraivne poplatky stanovene Vašim uřadom budou samozřejmě uhrazeny v plnné vyši. Dále sa zavazujem, že zasahy do razu krajiny, budou mizive takřka nulove. Žádost byla podana z duvodu zjištěni geologyčnégo podložá obce Liscannoru a a jeho zmapovaněje. Prakticke využitě jest v tom, že sa dá předcházat určitym katastrofam jako je zemetřas či potópa a velký význam by byl i ve stavařině v obci. Příkladem mohó byť hledaně přimych zřidel – pramenou a tím efetyvnějše studny. Nebo efektývne úpravy koryta potoku ku napájení zvěře či zavlažování. Kartografična i geologyčnija mapa Liscanoru má bezesporu mnoho plusů a jde přeci o obecný zájem

Bod druhý:

Žádám o ofycialne vyjadřeni obecního ouřadu na soukromé a obecne využiti nerostneho bohactva okolí Liscannoru. Pytám sa préto, neb nyní žádna vyhlaška nestanovuje nějaka pravidla pro týto operácie. Stejně jako nejni, žadna vyhlaška na těžbu stromu či připadneho zpracovavani dřeva. Pokud se nemylim, na stavbu cele Obce nemohl byt využit jenom dovezeny material ze vzdaleneho Nurnu.

Bod třéti

Dalejc se chcu zpytat, jestli fojt neuvažuje o budúcim využiti přiděleneho práva hradebniho, které bylo obci Liscannoru přidělénu za verné slúžby králu. Pokud by byla odpoveď kladná mohl by byt bod druhý i pro túto eventualytu upravény neb v okolí sa nachází velmi kvalitny materiál .

Bod čtvrty

Další návrh na zlepšeně obecniho ropočtu je, že ouřad obecniho hrobnika by nemusel velmi dráho objednávat a kúpovať kamenické práce jako , náhrobky , dekly , pametne desky či iné tovary z kvalitneho materialu, ktorý je za humny. Tejc by se mohl zohlednit bod druhý

Bod páty

Pokud by byl zajem a vůla obecného ouřadu, nabizim své služby i v oblásti vzdělaváni capartu v Obecne škole. Velmi dobřa sa vyznám v baňskym a dolnim řemesle, v opracováváni a lámání šutrů, stavařině a konstrutéřynje. Samozřejmě, že jen za obvykly honorař.

Uvědoměli občan Liscannoru
Čestny občan Maghrebu aj Naglinu
HEFT TARAS v.r.

Odpověď na žádost Hefta Tarase
Odpověď na žádost Hefta Tarase:

Vážený pane Heft,

Velmi pozorně (skutečně velmi pozorně) jsem prostudoval Vaši žádost bod po bodu. Rozhodl jsem se tedy Vám odpovědět také bod po bodu.

Bod č.1:

Úřad mnou v současné době spravovaný mě nezmocňuje k tomu, abych uděloval glejty na provozování prospektorské činnosti. Navíc mám pocit, že tento glejt již vlastníte – viz. Lyškánora č. 55, str.11, vydaná v Deštnu 1066. Či snad jste své služby zde uváděné provozoval bez příslušného oprávnění? Spíše Vám jde o přidělení práva na provozování výše zmíněné činnosti v okolí Liscannoru. Jak jistě víte k tomuto potřebujete celkem tři úřední papíry. Především je to souhlas Nurnské radnice, pod kterou naše oblast spadá, dále souhlas příslušného cechu a až naposled souhlas lokálního starosty.
O tom, že zásahy do okolní krajiny budou mizivé bych se odvážil polemizovat. Nejsem sice vzdělán ve Vašem oboru, ale předpokládám, že tento průzkum obnáší tzv. sondážní výkopy, což je jen slušný výraz pro pěkně hluboké ďoury, se vším co k tomu patří. Haldy hlušiny, kácení lesa na podpěry, dopravu příslušného materiálu těžkými vozy, pohyb značného počtu cizích osob atd. Jak jistě víte, v blízkém okolí Liscannoru jiná obec není. Máme malou hospůdku pro stálé občany a ne pro zástupy námezdních dělníků a kopáčů. A to se nezmiňuji, kdo by se všechno za nimi táhnul! Ti všichni by se pohybovali po obci a následky by byly nedozírné. Hluk, rvačky, obtěžování občanů atd. Příkladů by se našla spousta. Nemám sice pocit, že by se s tím občané Liscannoru nevypořádali, ale následky takového „vypořádání" by mohly mít ještě horší následky. Vzpomeňte na zimu roku 1048.
O tom Vašem zemětřasu a potopách snad nemá cenu ani diskutovat. I když, kdyby jste Vaše tvrzení o předcházení těchto pohrom byl schopen podložit nějakými důkazy, že například ďoura v zemi je schopna tomuto předejít, podložil věrohodnými důkazy, možná by to Vaší žádosti dodalo na důvěryhodnosti.
Vody je v okolí Liscannoru myslím dost a nikdo žízní nestrádá. Ani lidé, ani zvěř domácí či lesní. V Nurnské univerzitě jsem si nechal vysvětlit co to znamená „geologyčné podložá" a bylo mi řečeno, že se laicky jedná o nějaké půdní vrstvy. Jak jistě víte takřka všechny domy v obci mají své studny. Pokud se nepletu nikdy při jejich hloubení se nenarazilo na nějaké pevné podloží, které by ukazovalo na výskyt nějakých cenných hornin. Slyšel jsem pouze o nějaké žule a to ještě pouze z Vašich úst.
„Kartografična i geologyčna mapa" má jistě mnoho plusů, ale pro obyvatele Liscannoru spíše mínusy. Domnívám se, že nejde ani tak o obecný zájem, ale spíše o zájem Vaší kapsy.
Abych však nebyl k Vaší žádosti tak strohý, myslím, že nějaký „geologyčný" průzkum by jste si mohl provést na kopečku, kde se kdysi zjevila Kloga. Je tam pořádná díra v zemi, takže by jste ani nemusel kopat. K tomuto Vám uděluji souhlas, pakliže tuto obhlídku provedete maximálně s jedním pomocníkem.

Bod č. 2:

Jak jistě víte, oblast v níž se Liscannor nachází, je vedena v záznamech Nurnské radnice jako oblast zemědělská a lesnatá. Nerostné bohatství zde nikdy nebylo zjištěno. Kácení dřeva je zde povoleno pouze pro potřeby obyvatel, nikoli za účelem jeho dalšího prodeje. Všechno ostatní, včetně kamene, sem je dováženo. Doly na stavební kámen se nacházejí v přímořské oblasti na jihu pod Nurnem. Svého času tam pracoval i družiník kroll Bangord. Všechen ostatní materiál na stavbu domu se dá bez problémů sehnat i s dovozem v Nurnu. V Liscannoru se staví v průměru jeden dům za rok, spíše méně. Opravdu si myslíte, že je nutné kvůli tomu otevírat kamenolom a pilu?

Bod č. 3:

O využití práva hradebního neuvažuji. Osobně ho považuji spíše za určité čestné privilegium, které zatím není potřeba využívat. K čemu by obyvatelům Liscannoru byla tvrz či snad pevnost obehnaná hradbami? Kdo by v ní žil? Stavba takové tvrze je věc jistě velmi náročná, jak ze stavebního hlediska, tak z hlediska finančního. Liscannor neleží na nějakém strategickém místě v Gwendarronu, aby zde musela býti umístěna vojenská posádka. Prozatím si myslím, že nemá cenu se zabývat stavbou jakékoliv vojenské stavby. Abych to řekl jasně: „Toto právo se nejlépe uctí tak, že se nevyužije".

Bod č. 4:

Co k tomu říct? Již jsem na to odpověděl v bodě č.2. Otevírat lom kvůli několika náhrobkům je zhovadilost! Takže ten „kvalitní materiál" ,co se válí za humny, nechte na pokoji.

Bod č. 5:

Nevidím sebemenšího důvodu proč byste Vaše znalosti o báňském a dolnim řemesle atd. nemohl přednášet v liscannorské obecní škole, pakliže o ně někdo projeví zájem. Podrobnosti si domluvte s řídícím školy panem Getdem. I ten Váš tolik zdůrazňovaný honorář.

Na závěr snad jen tolik. Obyvatelé Liscannoru se vždy „živili" jinou prací. A celkem slušně. Proti snahám přetvářet pokojný domov družiníků a jejich rodin na smradlavé haldy hlušin, kouřící komíny, skládky, ďoury a doly, chudinské čtvrti apod. se budu vždy rozhodně stavět. Ať jako starosta nebo jako občan! Z Vaší žádosti smrdí touha po zisku na míle daleko. O nějaký prospěch pro Liscannor Vám vůbec nejde. Budete se už jednou muset rozhodnout, zda-li chcete být družiníkem nebo obchodníkem. Obojí jde dohromady jen těžko.

V dokonalé úctě

Gerllod Moskyt,
desátý starosta liscannorský

P.S. Mohl by jste mi vysvětlit, jak jste přišel k titulu čestný občan Naglinu?

Dílo zoufalého člověka
Chtěl bych být skutečně velmi stručný.

List daný ve veřejnou známost starostou Liscannoru a zveřejněný v obecním listu pod neutrálním titulkem "Žádost" je dílem zoufalého člověka. Aby mi "žadatel" lépe rozuměl, vylíčím jeho zoufalství tak, jak mu "zobák narost".

Žadatel je zoufalý, protože si v nitru uvědomuje, že trpí "nočnou degenácí". Prostě mu "hrklo v lebeňó" a "mozog se ňák přeštymoval". Zřejmě tuší, že léčba této "psýchologyčné deformáce" je nejistá a může pomoci leda "hrda báchamrem". A proto v čirém zoufalství, anobrž mu "infranerf" a ty zbylé tkáně kolem pomalu a houšť obestírá "čórná slepota", se ze všech zbytků sil snaží, aby tím "báchamrem" od lidí zdejších skutečně dostal, a to pořádně.

Jestli jsem dobře pochopil, žadatel chce zachránit Liscannor před "potópou a zemetřasem". A nabízí i řešení, jak tohoto ušlechtilého cíle dosáhnout. Navrhuje plošné a systematické hloubení všemožných "báň, baněj a dolov", prostě "akýchkoliv ďour, kde sa rúbe", v celém širokém okolí. Za toto si dotyčný nenárokuje nic více, než-li podíl na veškeré vyrubané "rudé hródě, napthje a žlutovovu, taktéž i měkokovu, bělokovu a kůpru". Při objevení ložiska karbonu je žadatel v dobré víře jistě ochoten "tuhé karbon či tvrďák" si nechat a "měké karbon či písák" věnovat bezúplatně obci. O ušlechtilých záměrech žadatele není třeba pochybovat. Veškeré "závaly, záseky, štrajchy a zbuchy" na "ďourách, kde sa růbe", způsobené explozí "svíťáku", ať již zapříčiněnou samovznícením či nepozorností kterékoli z "rubpart", je ochoten okamžitě řešit. Tedy po utišení následného "zemětřasu, zeměklepu či hněvu kostí matky" protržením hrází strategicky rozmístěných jímek a kališť zaplavit celou oblast požářiště wasrem, a tudíž zlikvidovat reziduální ohně. Po opadnutí "potópy" je v celé záplavové oblasti připraven s okamžitým započetím záchranných a rekonstrukčních prací. "Samozřejmě, že jen za obvykly honorař". Pro tuto eventualitu má jistě připraveny pečlivé plány obnovy, rozpracované do posledního detailu, poslední "ubikácie a manufaktůry", jakož i nejzapadlejšího "varhausu a skládky". Ale předtím je nutné všechno "posypať nehašeným vápnom", aby se tu nerozšířily "chrobty epidemyčne", tedy "gouba, kostižer nebo čórné chrchle".

Původně jsem chtěl hovořit o lese, ale je mi jasné, že tou dobou by už žádný široko daleko nebyl. Prázdný význam toho slova by byl ze slovníku nového jazyka vymazán. Lidé by už nepromlouvali obecnou řečí, ale prostě jak by jim "zobák narost". Liscannor by se zřejmě jmenoval Rudá Hróda. Potoku by se říkalo Stróha nebo Trativod a rybníčku Kaliště. Anebo by prostě z údolí byla jedna velká "ďoura, kde sa rúbe". Štangr.

Čím víc o tom přemýšlím, tím víc jsem si jist. Tato žádost je skutečně dílem zoufalého člověka.

Klabzej Myšilov
liscannořan

Fojtojc Liscannoru Gerllodu Moskytojc
Upřesněně vašich mylných předsáv a znalostí

Bod prvý:

Když řikám že zásahy do rázu krajiny sou mizivé takřka nulvé, mluvím právdu. Páně starosta si jistě všiml, jak se již takýko prvotní průzkum a sondáž prováděla. Je mnoho způsobů jak získávat vzorky podložá než přímým hlóbením (od bosorkářských důlních majstrů, čo robí ďůry které hend zmiznů, přes rózné bezmegy aj po sběr povrchóvich vzorků či říčních naplavénin). Jen Vám trocha osvěžim mozog, provotní průzkum sa prováďal za přispěně páně Gedta a jeho inštrumentu který již mnohokrát pomohl družině i obci. Vaše nevědomost Vás vede ku nezměrným bludům, ktoré popisujete dálejc a které sa táhnou celým Vaším vyjádřením. Demagogyčné posuzování zpósobů, method a následků , či personalne angažovanosti só naprosto liché a vyvoláváte obecnů hystériu a to z důvodu čiré NEZNALOSTI !

- ku katasrofám: já nejsem bez geologičného prózkomu schopen odhadnót a ziskat dókazy, kde v okolí só náchylná místa ku možným katastrofám. Nejni to o dóvěrihodnosti, ale předpovídat katastrofy bez průzkumu okolí móže jen šarlatán či jasnovídec , což o dóvěrihodnosti moc nesvěčá.

- Ku vodě: áno dneska je všeho dost či tak akurát , ale módrý fojt nemyslí dneškem. Co až jí bude málo či až jí bude zasejc moc ? To ale už bude pozdě . A ku studním, to je tak pán fojt , drtivá většina domů v Liscannoru sa nacházá v údolí u koryta potoka. Měkké podloží je zpříčeněno letitým nánosem usazenénin , tam žílu nenajdéte , já hovořil o praménech.

- Pán fojt , urážet mňa ofyciálně, že sa starám jen o vlastní kapsu, je hrubé hulvátsví a jen svěčí o Vaší předpojatosti vůdči mé osobe!

- Ku Kložině ďořé: Tímto Vam děkuji za projevenó dóvěru a Vaší nabídky využiju , pochopitelně budu respektovat veškará Vaše ustanovení.

Bod druhý:

Nerostné bohatsví nejni zjištěno preto, pretože nikdá neproběl geologyčný prózkum a od toho sa odvíjejó veškeré záznamy. Co si budem namlovout v praxi to znamená „ že, zde jsou jsou lvy je něco jako zde jsou lesy …" A pokud se ku veškerejm aktivitám stavíte hnedle negatývně, tak asi nejni nutné si něco myslet .

Bod třéti: Děguji za vyjádření

Bod čtýri: Zcela rezpektuji Vaša vyjádření ,vždyď my si to všecko dovážené , můžeme dovolit.

Bod pátý: Ďakujem, domluvím sa

K Vašemu dodatku ktorý ste si mohl odpustit, který je smrdět na hony nepřátelstvím vůdči mě či dokonce mým pobratrimům. Kde Vaša neznalost, zaslepenost , pýcha i plamenost , Vás staví na roveň Mukuřana.

S úctou Fojtovi Liscannorskému

Heft Taras

Pánu Klabzeji Myšilovovi
Na rozdíl od Vás budu stručněší.

Nevim co vede páně Myšilova mě takoto velkohubě urážet, nazývat mě zófalým člověkem. Zófalý občas sem , ono se nestává denně, že přídete o celou rodinu, ale srovnávat mě s člověkem je hnus a je mňa z tého na blití. Jen prohnaní Luďá dokážu překrucovat slova, mluvit i myslet za jinné. Jakým to hadím rozeklaným jazykem hovoříte , jaký jed se ve vašich slovech skrývá, je mi vás lúto. Vězte, že sem Vám ani ostatním nikdá nevykládal jaké pohnutky sa hýbou v lebeni funkciovanégo strážca janternu. Mohl bych vyprávět o vizích kde nazí , divocí a vousatí mužové běhají po lesích , objímají stromy , živí sa póze bukvicamy a kořínky. Křepčí , vyzívajíc sromové duchy obětmi spaovaných v proutěných babách. Roby starající se místo o domácí krb zalezlé v jeskyních předžvýkajíc potravu svým dětem která, místo aby si hrála , skáčou po stromech jako opice, divoce výskajíc. Mohl bych vyprávt dál , ale nechu, páč sa mohu MÝLIT !

Takže pánu vizionáři , ochránci koží vzácných tvorů , strážci janternu , pánu Myšilovovi poradím , a zadarmo , držte hubu vo věcech vo kterejch víte kulový a nepodsouvejte svoje vlastní ulílý vize jinejm ,dyž víte pendrek.

Heft Taras

A tag sam sam sa naučil piť
Heft Taras


Thag to bylo v tém času , kdy přišla ta velká fujavica , chcalo jak z prokopnutýho měchéřa,

bratru tak pět krát tre dnou. V Naglinoj bylo vódy ,až hanba. Rebe vám lézli haž do postele dokonca to zháslo i velký hutě , to to vám zasyšálo , zapraskálo a vyvalilo sa hmly , ža sa dala i žrat. Na krok viďat nebylo , hen všade mokrota a slota, jeden by řak , že sa všici topíme v mlíce.

To víte, a najhůř sa vedlo ogarom v baňi. Šuškalo sa, že sa nebude fárat ha každej měl strach vo fleka. Poudali že doly sou nebezpéčny, až že prej hrozijó zatopení a sesuvy. Hale řikejte to chlopiskům co majo osm capartó a žijó z ruky do huby. Takový nerozdejchaj, že pudou vod válu.

Předáci a baňmistři , prosadili u gildařů a kralovskej společnosti, ža fárat sa bude , sica na vlastní riziko , ale bude. Já su v té době slóžil , jako janek mladé a blbé, v dole Kabrak , dole na rudó hródu , pré po lidsku rudu. Byla sme docela fecht kumpania , parta Karbon sma si řikáli, páč henem starý dol na karbonum, po lidsku huhlí - Velká ďoura , zavřáli, pré tam bylo mraky pécek vod toho smrádu co občas uniká z ložisek, jaksa něgdo přiblížil s kahanóm , už ho stírali ze stěn. No tak něktéří rubači přéšli na rudó hródu na Kabrak. Docela fajn díra. Mňali vlastní koňské vétahy , tak sa fáralo s chuťou. Pak ale v tom chcavci koňom změkla kopyta ha jednému včíl ruplo v kouli. Bylo tó tág , že že chromej Chabruš mlatil do kolejnice, páč padla pro vodpolení . To bylo, tóčo ta mrcha véskala a kopla Chabruše do škeble. Chudák pak téden nemoch na nohu, páč měl jednu, slintal a řeči takejc nepobral. My z Karbónu, zrovna býli v tej době v ubykácijich , páč sa měla fárat nočná šichta. V kumpanyji sem tehdá byl já Heft Taras pak staré pardál Pér, hlavu jak koleno ale vúsiska camral po zemi - naš předák, dvaja bratři Rúbus Bukwa a Gula Bukwa, dvaja taký pařezy, pré měli za tatu čórného stolina, ale prej sa zhópnul při velký derátyzáci. Dále pak Čapaj , trpaslik jak řimbaba , vod někad z véchodu , vymetal za nás hospody. Qejda, ten byl furt marod, v mládí chytnúl čórné chrchle a byl na tom zle a poslední byl Húffnbaragg. Ten měl mamu kudůčku, ale jinak to by spravnej brach. Staral sa vo Břitvu. Břitva to byl náš kanárek, kvůliva Svíťáku a záválom a jinejm neřádsvům. Uměl takejc pobavit , krákal vtipy , uměl sice jen jeden ale to neva.

Takža jak Chabruš vyl, my popádli motyky , krumpáče a hrr ven, co sa jako děje. Koň frkal ale jinak byl v poho. Zato Chabruš poskakovál na jedné noze a motal sa ako ožratý. "Na múzice sédiš jak poleno, a přitom vyrúcáš jak famfrnoch " vtipkoval Qejda. " Čumte, co to provádí, pablb" přidal se Gula a sledoval jak se Chabruš skorem tanečmím hopsem vochomejtá vokolo ďoury. " Vo co ža sa trfí přímo do baňe" " vo dva mázy frnžalice " sázali sa oba bratři. "Úáááááááááá" ozvalo sa vzápětí " Ja gut a mam to zadarmo" . "Čo čučíte ,ogaři , kvaltem pro ňho dolu, třebas ešťa dejchá" ozval se měkosrdcacý řimbaba Čapaj. "Kulový , to má na tuty " oponoval šťastný výherce Gula . "Neměli bysma to někde vohlásit ?" ozval sem se. " Serem na to , sme plonkový, dem chlastat" zavelel starý Pér.

A tag sam sam sa naučíl piť.

Směnka
Tímto příspěvkem, zaslaným do Lyškánory neznámou osobou (druhým příspěvkem nalezeným v redakční schráně byl předchozí článek o kořalce od H. Tarase), je stará směnka vystavená Nebučem Kanimůrou, na základě níž zapůjčil družině nemalý obnos. Jako důsledek tohoto aktu se o panu Kanimůrovi začalo hovořit jako o lichváři.

Smenka


My druziník Nebuc Kanimura pujcujeme druzine
--15000,-- zl.

Z duvodu riskantni navratnosti pozadujeme:

1. Navrácení dluzné castky do konce "dobrodruzství " a navíc plus 30% dluzné cástky.

2. Uprednostnení splácení této smenky , pred jinnými platbami, vyjma tech s kterymi budu souhlasit.

S vedomím , ze druzinická hotovost nemusí nabýt takovéto cástky , pak peníze propadají v prospech druziny.