Historie Nurnské družiny II
VIII. Turnaj v Lurgrapsu
[Sečen 1028, Páin z Nórienu]
"Sakra, už nemám ani kapku vody", rozčiluje se
Corey Kall a snaží se z prázdného měchu vymačkat ještě alespoň pár kapek. "To je fakt. Měli
bysme si dojít doplnit zásoby", navrhuje Rolld z Erinu, syn Darkův. "A co takhle vykopat
studnu?", navrhuje vůdce Barnabáš z Tiklu. Proti tomu však všichni protestují. Ti chytřejší proto,
že vědí, jak hluboko by asi museli kopat, aby nějakou vodu vůbec našli, a ti hloupější proto, že
nechtějí pracovat. "Koukněte támhle", volá náhle druid Sarim z Gorůdye, "Není to náhodou zase
nějaký skřet?". "Ba ne. Je to trpaslík", mhouří oči dalekozraký elf Erlanth a ukazuje do pouště,
kde se na obzoru objevuje malá postavička. Po chvíli přichází drsně vypadající trpaslík a
představuje se jako Bramir. Vzhledem k příbuznosti se slavným Farinem je radostně přijat do
družiny. Po té oznamuje Nurnským, že přichází z Lurgrapsu, kde se právě slaví svátky prvního
výročí lurgrapského osvobození a při té příležitosti se koná turnaj.
"Ha. Půjdeme
na turnaj", volá kroll Jacob, vzpomínaje na své slavné vítězství v Gorganu. Všichni se chystají na
cestu, proti čemuž jako vůdce výpravy protestuje Barnabáš, ale je odbyt s tím, že teda tady může
hlídat tu proklatou hrobku. Když navíc zjišťuje, že se mu většina vody, kterou nechal ležet na
slunci, vypařila, nechává protestů a vyráží s družinou.
Do Lurgrapsu se Nurnští
dostávají bez zvláštních příhod a nacházejí město oděné do slavnostního hávu. Corey Kall ihned
vyzvídá, kde by tu sehnal hotel. Rychle se mu podaří chytit správný směr a brzo přichází k
pěknému domku s červenými skly v oknech, s omítkou pokreslenou kytičkami a s lucerničkou nad
vchodem. Ta je vzhledem k tomu, že je po poledni, zatím zhasnutá. "U červenýho jazyka",
slabikuje kroll Jacob, "Sme tady dobře". Banda hrdlořezů vpadává dovnitř a ocitá se v prostorném
temném sále osvětleném svíčkami.
Úvaha
Čagdan ze
Zajsanu, syn Abakanův
Když jsem včera pil jak duha,
napadlo mě
mimoděk,
že na žízeň dobrodruha,
na tu nikde není lék
Ještě jsem si jednu
nalil,
ještě dvě a půjdu spát,
vedle mě se kdosi svalil,
svět ho přestal
zajímat
Střízlivého kolem není,
ožrali se všichni zas,
plyne z toho
poučení:
s pitím nutno přestat včas
"Co si pánové budou
přát?", oslovuje Nurnské plnoštíhlá dáma v odvážných šatech. Ti jsou však plně zaujati několika
spoře oděnými dívkami postávajícími v opačném rohu místnosti. Jelikož má většina dobrodruhů
prázdnou kapsu, snaží se opatrně usmlouvat cenu, což se pochopitelně nedaří. "Počkejte chvíli
tady", odchází náhle Jacob, jehož napadá spásná myšlenka. Za chvíli už nabízí svého koně
místnímu handlíři. Vzhledem ke stavu koně, kterému několikadenní pobyt v poušti příliš neprospěl,
nedostane za něj plnou cenu, ale i tak to bohatě stačí na celonoční pobyt u Červenýho jazyka.
Když paní domu vidí, že banda špinavých vagabundů není tak chudá, jak se původně zdálo, ukrývá
obdrženou zálohu do kapsáře pod sukní a volá sklepmistra. Ten přináší několik druhů vína na
výběr, ale většina dobrodruhů, kromě elfa Linfalase, který si vybírá Mallikornské bílé ročník 1002,
a hobita Barnabáše, objednávajícího si hobití pivo, dává přednost kořalce. Dobrodruhy však více
zajímají sličné dívky. Paní domu ale upozorňuje, že většina jich ještě spí, neboť mají po noční
směně. Nurnští tedy zatím popíjejí kořalku, pouze Corey Kall uplácí majitelku nevěstince a žádá
ji o radu, která že z dívek je nejhezčí. "Nejsličnější je Divoká Bára, avšak ještě spí. Když budeš
potichu, tak tě k ní zavedu", dostává se mu odpovědi, a jelikož souhlasí, naskýtá se mu za chvíli
pohled na překrásnou blondýnu. Corey je uchvácen ladnými křivkami těla, rýsujícími se pod
přikrývkou a zmámeně odchází na tržiště shánět květiny, když předtím zvyšuje úplatek a žádá
korpulentní domácí, aby Báru nikomu neukazovala. I ostatní mají po chvíli možnost vybrat si
podle svého vkusu. Elf Linfalas pohotově zabírá jedinou půlelfku a Barnabáš Čipera dvě přítomné
hobitky. Ostatní se musí spokojit s lidskými ženami, pouze zvrhlík Jacob se přidává k Barnabášovi
a objednává společný pokoj a káď pro čtyři osoby. Po chvíli přichází i Corey Kall s obrovskou
kyticí růží a rušná noc může začít. Nutno podotknout, že ne všichni Nurnští strávili noc u
Červenýho jazyka. Mravný Rolld například chodí celý den po tržišti, připraven lapit každého
zloděje, který by se pokusil okrást počestné kupce. Žádného však nepotkává, a tak si po setmění
ustýlá pod hruškou. Páin s Christlou se zase úspěšně poměřili s místními násosky v zájezdním
hostinci U divoké svině a Sarim strávil noc v háji za městem, jelikož se mu příčilo opustit Jozlina,
který byl z města vykázán místní stráží.
Brzo ráno je Rolld probuzen spadlou
hruškou a poté, co ji spořádá k snídani, si odchází do lesa zalovit. Většinu dne nakonec tráví na
stromě, kam je zahnán rozzuřenou bachyní, a až k večeru se mu podaří přilákat druida Sarima,
který na prasnici dělá: "Bu, bu, bu", a ta raději prchá.
Asi ve tři hodiny opouští plně
uspokojená banda dobrodruhů podnik a vyráží k bojišti. Corey Kall si na tržišti pořizuje kosu,
zatímco kroll Jacob kupuje kozu a hned před krámem ji kuchá a vnitřnosti rozhazuje do
přihlížejícího davu. Pak usekává koze hlavu, nabodává ji na kůl a jako se zástavou s ní vchází na
bojiště. Zde je už pěkně rušno. Všude se rojí muži ve zbroji a okukují své soupeře, nebo cvičí, aby
rozhýbali tělo. Několik Nurnských dobrodruhů se nechává zapsat do turnaje a jde se rovněž
připravit. Do turnaje se hlásí válečníci Jacob, Corey Kall, Bramir a Rviz a zloději Barnabáš a
Čagdan. Před losováním jsou oznámena pravidla turnaje. Vítězem je ten, kdo shodí svého soupeře
z koně a jedinou zbraní je dřevec.
Mám rád svoji
práci
Čagdan ze Zajsanu, syn Abakanův
Říkal někdo, že při slávě
není
nutno pracovat,
a já na to: "To tak právě,
radosti si
odpírat"
Vůdce Barnabáš vypadává spolu s Rvizem už v
prvním kole a znechuceně odchází do hospody na džbánek hobitího piva. Do druhého kola
překvapivě postupuje mladý zloděj Čagdan a i když v něm vypadává, je na svůj úspěch právem
pyšný. Velice zdatně si vedou válečníci Jacob, Bramir a Corey a dostávají se mezi osm nejlepších.
Tam si Corey Kall měří síly s trpaslíkem Bramirem a tentokrát se mu uspět nepodařilo. Bramir se
však neraduje dlouho, neboť stejně jako Jacob vypadává hned v následujícím kole těsně před
branami finále. V něm vítězí člověk bojovník Khad nad stejně zaměřeným barbarem Harimem.
Nurnští zklamaně opouštějí bojiště a míří do hospody, kde Páin s Christlou a Barnabášem už
hodnou chvíli zachraňují čest alespoň v pití piva. Ostatní se k nim okamžitě přidávají a tlustý
hostinský se má opravdu co točit, aby vyhověl všem přáním svých hostů.
Ráno se
dobrodruzi probouzejí na slámě ve stáji za hospodou a po naplnění svých měchů vodou ze studny
se vydávají na cestu zpět k hrobce. Po chvíli přibíhá Rolld, který strávil noc v seníku za městem,
a nakonec se objevuje ranní rosou zvlhlý Sarim, jenž se chvíli co chvíli drbe, neboť si omylem
ustlal v mraveništi. Jozlin se nedrbe, jelikož na něhož mravenci nejdou. V plném počtu se tedy
družina vydává zpátky do pouště...