Historie Nurnské družiny I
XVII. Turnaj v Gorganu
[Předradostiny 1022, Halk z Erinu, Jacob z Rugornu, Pepen z Ruindoru]


O radostinách roku 1022 se někteří z Nurnských vydávají na turnaj do Gorganu, kde před rokem přislíbili účast gorganskému králi Gorandirovi. Turnaj vyhlásil gorganský panovník na počest své dcery Manwing. Nutno dodat, že podmínky nejsou pro všechny stejné. Král dává zřetelně najevo, že svoji krásnou dceru nedá nějakému šupákovi nebo ohyzdovi. Z Nurnských má tak naději na úspěch asi jen Halk smírný, čehož si je dobře vědom. O třicátých předradostinách je vyhlášen turnaj na koních. Po celý parný den se tedy bude na kolbišti ozývat třeskot mečů, lámání dřevců, sténání raněných a zpěv vítězů.

Do turnaje se z Nurnských hlásí Jacob Rugornský, Halk Erinský a trpaslík Farin. Proti těmto hrdinům nastupují protivníci různých ras a povolání. Jako první pobodává svého koně k útoku Jacob. Po první neohrabané ráně dřevcem jej tento zahazuje a vědom si své převahy na zemi seskakuje a tasí meč. Jeho předpoklad se jeví správným a protivník, proklátý mečem, vydechuje naposled. "Ne, ne, nemusíte se hned zabíjet!", volá Manwing. "Sebeobrana", konstatuje suše kroll a utírá si kladivo o trávu. Jacobova příkladu následuje i Farin, který též svého protivníka rubne sekerou, až mu hlava ulétne do hlediště. Teprve Halk se se svým soupeřem vypořádá podle pravidel a je konec prvního kola. "Dva jedna", volá zbytek družiny na lavicích hostů při pohledu na těla přikrytá plachtovinou. Začíná druhé kolo. Jeho průběh, stejně jako i kola následujícího, je obdobný. V kole čtvrtém teprve nastal nečekaný zvrat. Vzhledem k tomu, že pokračují již jen válečníci, dobře znalí svého řemesla, musí si chodec Halk pomoci i jinak. V okamžiku, kdy se utkává s nabušeným kolohnátem, soustředí své myšlenky a pořízka zaklíná. Ten se kácí na zem a Halk se potutelně usmívá. Nyní však do boje vstupuje sebevědomý Farin, který po chvíli marného boje způsobuje první ostudu Nurnským, když zcela vyčerpán odhazuje sekeru, kleká na kolena a škemrá: "Ne, nezabíjejte mě, vzdávám se". Zhrzený trpaslík šouravě odchází a mumlá si něco sprostého pod vousy. Dle očekávání jde Jacob dále. Již nezbývá mnoho účastníků. V dalším kole si Halk dopomáhá k vítězství pitím lektvarů a obecenstvo se nestačí divit.

Je poslední kolo. Obecenstvo burácí nadšením a Manwing nervózně hryže kapesníček. "Kéž, by tak zvítězil člověk Halk. Ten druhý, ten ušatec obludný, se mi pranic nelíbí". Halk Erinský a Jacob Rugornský se za pobízení davu staví proti sobě. "Halku, příteli, dobře vím, že jsem ošklivec. Mě si Manwing Gorganská nikdy nevezme. A kromě toho mám Boženu. Jestli chceš, tak se vzdám", šeptá Jacob do Halkova ucha. "Ne, já se stejně nechci moc ženit. Ale pro jistotu si to rozdáme na plocho", odpovídá zatvrzele Halk. Dobrodruzi pobízejí koně a vyrážejí proti sobě. Začátek se vyvíjí podle Manwinginých představ. Obratnějšímu Halkovi nedělá velké problémy vyhodit zavalitého krolla ze sedla. Těžké tělo dopadá s žuchnutím na zem. Mazaný Halk do sebe kope další lahvičku a bojovně mává Morgristem. To už ale kroll stojí opět na nohou a pevně svírá Halliburn. Plác! Halk se kácí ze sedla. Souboj pokračuje v prachu na zemi. Přátelé krvácejí z mnoha ran. Po chvíli vyrovnaného boje se Jacobovi podaří zasadit rozhodující úder. Halk padá omráčen k zemi. Manwing se nejistě dívá na svého otce.

Jacob podpírá Halka a přimlouvá se, aby si jej Manwing přece jen vzala. Halk na přítele vysílá zlobné pohledy, ale nakonec podléhá přemlouvání ostatních v družině a svoluje ke sňatku se sličnou Manwing. Ani Jacob však nepřichází o svou odměnu a je obdarován penězi.

Další turnaj, tentokrát střelecký, je stanoven na první den měsíce poradostin. Účastní se jej celá družina. Vzhledem k tomu, že se nestřílí na živé cíle, většina brzy odpadá. Do posledního kola postupují jen Halk, Gwanda a Leon, společně s tlupou hobitů. Nakonec vítězí chodec Halk a shrabuje odměnu.

Nastávají dlouhé oslavy svatby Halka smírného z Erinu s Manwing Gorganskou, dcerou Gorandirovou...