Historie Nurnské družiny I

X. Návrat do černovršských dolů

[Chladen 1017, Jacob z Rugornu, Halk z Erinu]


Nurnští dobrodruzi, kteří nemají rádi nedodělané dílo, se v této době rozhodují k návratu do dolů, v nichž zažili katastrofální výpravu z jarnu 1016. Ostřílení druzi Jacob a Sauron však mají v paměti jen černé vzpomínky na tuto výpravu a odmítají účast. Densir Ardasanský pro změnu opět trucuje a vůbec nepřichází na místo srazu. Proto se stává, že nejzkušenějšími členy výpravy jsou Halk z Erinu a opilec Huron. Náhradou za nepřítomné kamarády přicházejí dva bratři Argille a Keron z Arratu, synové Argimora, a barbar válečník Orm. Tento počet se zdá být žalostný, a tak přibírají ještě neznámého muže jménem Rellan. Ten i přes to, že je statečný a obětavý, není od samého počátku oblíben a nikdy se nestal právoplatným členem družiny. Družina není příliš zkušená, o čemž svědčí chování válečníka Orma, který zcela zbytečně vyvolává hádky se strážemi, kterým nadává do prasat a snaží se je fackovat. Naštěstí pro něj je včas odveden zbytkem družiny a uklidněn.

Po několika dnech putování se gwendarronští ocitají na prahu známého dolu. Halk často rozpráví o konci svého otce Darka, který zde nalezl smrt. Zde je třeba říci, že z této výpravy se nedochovalo mnoho zpráv, a proto jsou události popisovány jen útržkovitě. Nejdříve hrdinové procházejí známými zákoutími dolu, avšak později sestupují hlouběji.

Významnou událostí se stává nález Kostimlatu, umně vyrobeného meče, který si přivlastňuje hraničář Halk. Za zmínku také stojí nepříjemný boj s trpoři, kde umírá jeden z bratří Arratských, slabý elf Keron. Argille projevuje upřímný zármutek nad ztrátou sourozence, ale ani jemu není souzeno žíti o mnoho déle.

V jedné ze skalních kobek je družina zákeřně přepadena skupinou ponurých ghúlů. V nerovném boji jsou všichni ochromeni, jenom elf Argille sličný se zachraňuje útěkem. Nemá lampu, a proto by byl v temných chodbách ztracen. Rozhoduje se tedy mezi útěkem nebo návratem. Bezbrannou družinu zatím sápou zbylí ghúlové. Argille se vrací zachránit druhy a vrhá se hrdinně střemhlav do předem prohraného boje. Na následky strašných zranění ghúlími pařáty umírá, ale ostatní jsou zachráněni. Ostatky statečného elfa jsou s velikou úctou pochovány.

Nurnští přátelé se soustavou magických teleportů ocitají před vládcem podzemí, zlým čarodějem Brethilem a jeho sluhy, černými kostlivci, které společnými silami zabíjejí. Získávají čarodějovu vzácnou hůl, se kterou později hraničář Halk vybíjí sám tlupu zombií.

Na samém konci podzemí je objeven přikovaný zajatec zlého Brethila. Druzi jej osvobozují a on jim za odměnu nabízí oživení jednoho z jejich přátel. Mezitím Halk nalézá ostaky svého otce Darka a z praktických důvodů si odnáší jen jeho lebku. Navrhuje také otcovo oživení, avšak vzhledem k vysokému stadiu rozkladu je toto nemožné. Válečník Orm neustále prosazuje oživení přítele Kerona. S tím však nesouhlasí zkušený Halk, kterému je jasné, že elf stejně od družiny odejde, a bude zbytečně požadovat podíly z pokladu. Orm však stále dokola vede svou, a tak stařec přistupuje k dlouhé a namáhavé oživovací proceduře. Keron je oživen. Se slovy: "Tak ten podíl vezmeme tobě!", vráží Halk nic netušícímu Ormovi Kostimlat do zad. Orm se kácí k zemi a okamžitě umírá. Kořala Huron s potměšilým úsměvem ohavné vraždě přihlíží. Dobrodruzi se spokojeně vracejí zpět do města Nurn a Halk z Erinu řádně pohřbívá lebku svého otce...