Historie Nurnské družiny I
X. Návrat do černovršských dolů
[Chladen 1017, Jacob z Rugornu, Halk z Erinu]
Nurnští dobrodruzi, kteří
nemají rádi nedodělané dílo, se v této době rozhodují k návratu do dolů, v nichž zažili katastrofální
výpravu z jarnu 1016. Ostřílení druzi Jacob a Sauron však mají v paměti jen černé vzpomínky na
tuto výpravu a odmítají účast. Densir Ardasanský pro změnu opět trucuje a vůbec nepřichází na
místo srazu. Proto se stává, že nejzkušenějšími členy výpravy jsou Halk z Erinu a opilec Huron.
Náhradou za nepřítomné kamarády přicházejí dva bratři Argille a Keron z Arratu, synové
Argimora, a barbar válečník Orm. Tento počet se zdá být žalostný, a tak přibírají ještě neznámého
muže jménem Rellan. Ten i přes to, že je statečný a obětavý, není od samého počátku oblíben a
nikdy se nestal právoplatným členem družiny. Družina není příliš zkušená, o čemž svědčí chování
válečníka Orma, který zcela zbytečně vyvolává hádky se strážemi, kterým nadává do prasat a snaží
se je fackovat. Naštěstí pro něj je včas odveden zbytkem družiny a uklidněn.
Po
několika dnech putování se gwendarronští ocitají na prahu známého dolu. Halk často rozpráví o
konci svého otce Darka, který zde nalezl smrt. Zde je třeba říci, že z této výpravy se nedochovalo
mnoho zpráv, a proto jsou události popisovány jen útržkovitě. Nejdříve hrdinové procházejí
známými zákoutími dolu, avšak později sestupují hlouběji.
Významnou událostí
se stává nález Kostimlatu, umně vyrobeného meče, který si přivlastňuje hraničář Halk. Za zmínku
také stojí nepříjemný boj s trpoři, kde umírá jeden z bratří Arratských, slabý elf Keron. Argille
projevuje upřímný zármutek nad ztrátou sourozence, ale ani jemu není souzeno žíti o mnoho
déle.
V jedné ze skalních kobek je družina zákeřně přepadena skupinou ponurých
ghúlů. V nerovném boji jsou všichni ochromeni, jenom elf Argille sličný se zachraňuje útěkem.
Nemá lampu, a proto by byl v temných chodbách ztracen. Rozhoduje se tedy mezi útěkem nebo
návratem. Bezbrannou družinu zatím sápou zbylí ghúlové. Argille se vrací zachránit druhy a vrhá
se hrdinně střemhlav do předem prohraného boje. Na následky strašných zranění ghúlími pařáty
umírá, ale ostatní jsou zachráněni. Ostatky statečného elfa jsou s velikou úctou
pochovány.
Nurnští přátelé se soustavou magických teleportů ocitají před
vládcem podzemí, zlým čarodějem Brethilem a jeho sluhy, černými kostlivci, které společnými
silami zabíjejí. Získávají čarodějovu vzácnou hůl, se kterou později hraničář Halk vybíjí sám tlupu
zombií.
Na samém konci podzemí je objeven přikovaný zajatec zlého Brethila. Druzi
jej osvobozují a on jim za odměnu nabízí oživení jednoho z jejich přátel. Mezitím Halk nalézá
ostaky svého otce Darka a z praktických důvodů si odnáší jen jeho lebku. Navrhuje také otcovo
oživení, avšak vzhledem k vysokému stadiu rozkladu je toto nemožné. Válečník Orm neustále
prosazuje oživení přítele Kerona. S tím však nesouhlasí zkušený Halk, kterému je jasné, že elf
stejně od družiny odejde, a bude zbytečně požadovat podíly z pokladu. Orm však stále dokola
vede svou, a tak stařec přistupuje k dlouhé a namáhavé oživovací proceduře. Keron je oživen.
Se slovy: "Tak ten podíl vezmeme tobě!", vráží Halk nic netušícímu Ormovi Kostimlat do zad.
Orm se kácí k zemi a okamžitě umírá. Kořala Huron s potměšilým úsměvem ohavné vraždě
přihlíží. Dobrodruzi se spokojeně vracejí zpět do města Nurn a Halk z Erinu řádně pohřbívá
lebku svého otce...