Historie Nurnské družiny I. - Dobrodružství v zemi Mallikorn

Historie Nurnské družiny I

IX. Dobrodružství v zemi Mallikorn

[Zimosmeť 1016, Halk z Erinu]

Zábava v hostinci u Supího pařátu pozvolna upadá a dobrodruzi pomalu usínají pod vlivem alkoholu. Zcela v koutě hlasitě chrápe zkušený Jacob z Rugornu, přes něj se pohodlně natáhl Sauron urostlý a Densir z Ardasanu. Poněkud dále u krbu se válí barbar válečník Huron. Nad tím vším stojí bezradně nová tvář - hobit zloděj Thadeáš Čipera z Tiklu, který se jako nováček styděl opít, a nyní neví, co má dělat. Zato další nováček trpaslík válečník Gimli se ožral zcela beze studu, jak zákon káže.

Hodiny pomalu ubíhají a oheň v krbu časem vyhasíná. Opilci se vrávoravě zvedají ze špinavé podlahy a matně si vzpomínají na to, co včera dělali. V okamžiku, kdy se dobrodruzi ocitají před hospodou, jsou náhle uchopeni prudkým větrem a zanedlouho se ocitají na břehu jim zcela neznámé země. V tom okamžiku všichni vystřízlivěli a zmateně se dívají kolem. Zjišťují, že jsou na starém molu ve městě Argyll, kde vládne starý správce Aran. Před něj jsou také zanedlouho předvedeni a nuceni vyslechnout pohnutý příběh o zlu, které se rozmáhá v maličké zemi jménem Mallikorn.

Starý správce se slzami v očích vypráví o starých časech, kdy nejedna plachta brázdila přístav města Argyll a obchod utěšeně vzkvétal. Nikoho ani ve snu nenapadlo, že by se tento stav mohl nějak změnit. Rovnováhu v Mallikornu udržovala zvláštní nádoba, ve které se vedle sebe vznášelo Dobro a Zlo, a tím byl zachováván pořádek a mír v zemi. Až jednoho dne se objevila jakási okřídlená stvůra a nádobu z Půlnoční věže odnesla. Od té chvíle se stav v Mallikornu začal prudce zhoršovat. Na východě se začali rojit skřeti a na severu ještě něco horšího. "Musíte nám pomoci", zakončuje svoji řeč správce Aran.

Hrdinové z Nurnu se po sobě dívají významnými pohledy a přemýšlejí, zda mají Arana okrást hned teď nebo až potom. Naštěstí pro lorda jsou všude kolem jeho věrní vojáci. Z tohoto důvodu také dobrodruzi z dalekého Nurnu přijímají podmínky a vydávají se hledat Plamennou nádobu a dvě entity - Dobro a Zlo, které od sebe byly nečistými silami odděleny. První cesta vede na jih, kde mají být skřeti. V obrovském skalním komplexu objevují vchod do sídla horských skřetů. Vtrhávají dovnitř a kamenná podlaha se začíná barvit první krví. Odevšad se rojí skřeti a zlobři ve snaze roztříštit družinu. Družině se však podaří zůstat pohromadě a nakonec nurnští podnikají tvrdý výpad do skřetí jídelny. V tuto chvíli jsou však již jejich zranění vážná, a zvláště trpaslík Gimli a hobit Thad krvácejí z mnoha ran. Dnes již nikdo nezjistí, kterého hlupáka napadlo, aby se družina vyspala právě zde, zřejmě to byl Jacob chrabrý. Všichni se ukládají ke spánku a zapomínají na to, že skřeti mají občas také hlad. Zanedlouho jsou také všichni probuzeni strašným řevem. Nedospalí vstávají a pouštějí se do dalšího boje, zvláště statečně si počínají starší a zkušenější členové. Družina se opět vydává na pochod po skřetím doupěti. Ze všech stran na hrdiny útočí skřeti a zlobři, nyní jsou však podporováni i vlky, věrnými druhy zákeřných skřetů. Družina však koná pravé činy statečnosti a dostává se až k samotnému náčelníkovi, který si právě užívá se svojí oblíbenou skřeticí. Je to však to poslední, co si ve svém bídném životě užije. Po jeho smrti se mladá, úlisná skřetice přidává na stranu družiny, čímž je nadšen hlavně starý nemrava Densir Ardasanský. Skřetice se nabídne, že družině ukáže cestu k pokladu. Vede je zpět chodbami, na kterých stále leží mrtvá těla. Při první příležitosti však družinu zrazuje a volá o pomoc skřeta jménem Šagrag. Toho však vzápětí zrazí k zemi Sauron urostlý a zrádnou skřetici spravedlivě potrestá. Rozzuření dobrodruzi nakonec nalézají brloh, ve kterém se tísní několik skřetic a hromada skřeťat. V tuto chvíli se tažení za ušlechtilým cílem mění na docela obyčejný masakr. Skřetice a malá skřeťata jsou brutálně pobíjeni. Jedinému Sauronovi se zželí malého nevinného tvorečka a bere skřeťě do náručí. V tom okamžiku k němu přistupuje Jacob a vylupuje mrněti oko. Na ohavně znetvořené dítě se Sauron nemůže dívat a raději s ním praští o zeď, až mu pukne malá hlavička.

Po tomto činu se družina rozhoduje ulehnout ke spánku a na stráž je postaven lstivý Densir Ardasanský. Asi uprostřed své stráže náhle zaslechne nářek. Rozbíhá se za hlasem a nalézá skřeta, který je skoro umučen k smrti. Dozvídá se od něj, že v jedné místnosti jsou ukryty drahokamy, které tento skřet ukradl náčelníkovi. Mazaný Densir si tuto informaci však ponechává pro sebe a v okamžiku, kdy se družina objevuje v místnosti, kterou popsal umučený skřet, si Densir začíná vymýšlet trapnou historku o domnělém nebezpečí, které zde číhá. Družina mu to uvěří a z místnosti se stahuje. Pro Densira pak není nic těžkého vyzdvihnout zpod kamene váček s drahokamy. Poté družina nalézá vchod do podzemí a prochází patrem, které je plné nebezpečných tvorů, žijících zde od temných věků. V jedné kobce nacházejí omráčeného krolla válečníka Krvouše. Je to muž velmi pomalý, nerozhodný a hloupý. Ten se k družině přidává a všichni společně se ocitají v dalším poschodí tohoto podivného podzemí. Zde procházejí vodou, která je plná krys, aby se nakonec ocitli před provazovým žebříkem, vedoucím přes hlubokou propast, na jejímž dně se vaří žhavá láva. V tuto chvíli Densir zmamuje hloupého Krvouše a poroučí mu, aby přešel přes lanovou lávku. Nikdo však krolla nejistí záchranným lanem a neobratný a nešikovný Krvouš se se strašným řevem řítí do lávy. Družina je zděšena prvním úmrtím a s největším sebezapřením se vydává po lávce dále. Na druhém konci je napadá obrovský kostlivec, kterého však mrštný hobit Thadeáš z Tiklu těžce zraňuje kuší, a pro ostatní není žádný problém tuto obludu dobít.

Hrdinové nalézají křištálovou kouli, ve které je ukryt život zlého mága Ballygara, který je příčinou všeho zla v Mallikornu. Zanedlouho ho také pomocí koule zabíjejí. V jeho kutlochu nalézají spoustu užitečných věcí. Hlavním nálezem je však černá koule, v níž je uzavřeno Zlo. Nurnští druzi se radují s prvního hmatatelného úspěchu a opouštějí nevlídné podzemí.

Jejich další cesta vede hluboko do pouště, kde se setkávají s tlupou divochů, která je na lovecké výpravě. Mezi dobrodruhy a černými divochy dochází k nedorozumění, jehož jediným výsledkem je krvavá šarvátka a následná smrt malého trpaslíka Gimliho, který podlehl ráně oštěpem. Všichni divoši jsou, ale pobiti a stopy po boji pečlivě zahlazeny. Když se později družina ocitá uprostřed divošské osady, všichni pečlivě předstírají, že po cestě pouští nikoho nepotkali. Dochází k rozsáhlé výměně zboží a informací. K tomu si ještě Densir Ardasanský a Jacob Rugornský zaplatí rozverné společnice na jedno odpoledne. Po vydatném odpočinku se Nurnská tlupa vydává na cestu do vysoké skály, kde po boji se zákeřným baziliškem a dravými harpyjemi je nalezena Plamenná nádoba, ta, ve které bylo drženo Dobro a Zlo.

Cesta za poslední entitou začíná na břehu moře u starého rybáře Cerese, kterého se družina snaží získat jako převozníka na malý ostrov. Po vyčerpávajícím smlouvání nakonec rybař Nurnské dobrodruhy převáží. Hned po přistání dochází k boji s obřími štíry, při kterém podléhá strašnému štířímu jedu malý hobit Thad. Zdá se, že na družinu se přilepil kopec smůly. V tu chvíli však k bezvládnému hobitímu tělu přistupuje zkušený hraničář Sauron a za pomoci lesní magie a znalosti neutralizace jedů vrací Thadovi Čiperovi život. Všichni jsou spokojeni a pronikají tajným vchodem do podmořského tunelu, který ústí na skalnatém ostrově, obývaném tlupou obrů. V boji s nimi se vyznamenává zvláště barbar válečník Huron. Obři jsou pobiti a družina nachází i Dobro. Všichni uléhají k odpočinku. Ale ne všichni spí. V Sauronovi se probouzí jeho stará nenávist k nepsanému vůdci a tyranovi Densirovi, která je ještě umocněna ztrátou hraničářova oblíbeného psa Jerryho, kterého zavraždil mazaný alchymista společně s Jacobem a Thadem ve chvíli Sauronova spánku. Sauron zmamuje Densira a požaduje po něm prsteny. I přes úspěšné seslání kouzla se však zmámení nezdařuje. V družině nastává prudká hádka a rozkol. Sauron odchází sám s dobrou zprávou ke správci Aranovi. Zbytek družiny se ještě věnuje lovu otroků v poušti a potom i oni odcházejí do hlavního města říše Mallikorn, Argyllu. Zde je jim vyplacena odměna a dobrodruzi se spokojeni vracejí zpět do Nurnu...