Historie Nurnské družiny I
V. Cesta do Sutemorovy věže
[Sečen 1015, Jacob z Rugornu]
Do města Nurn přichází zcela vyléčený a odpočatý
válečník Jacob z Rugornu, neznámá kudůčka Sariel a trpaslík Santy. Pomocí pergamenu z Údolí
stínů se družina objevuje daleko na jihu v blízkosti vesnice Albareth.
V Albarethu
Nurnští navštěvují ponejprv hostinec "U červeného býka", kde chtějí získat informace. Kroll Jacob
je však vzápětí z hostince vykázán, neboť se snažil okrást hostinského. Družina získává informace
prostřednictvím Zefiho Dobromysla, který se dává do řeči s neznámým hobitem. Potom Nurnští
vycházejí z hostince příjemně naladěni konzumací hobitího piva. Nacházejí Jacoba, kterak si krátí
čas chytáním slepic. Družina se rozděluje, aby prohledala vesnici. Hrdinové nalézají dům starosty
a v něm krásnou barbarku Rosellu. Ta se po nějakém čase, přesněji řečeno po vypálení Albarethu
Sutemorovými služebníky, přidává k družině. V jednom z domů je očekává Densir, který se chystá
do Kláštera bílých mnichů obrátit svou duši k dobru. V dalším obydlí nacházejí starého lovce,
který jim daruje kouzelný luk a dobrou radu.
Jacob z Rugornu a Santy odvážný
slaňují do studny, kde nacházejí starou chodbu. Nečekají na své druhy a vydávají se sami vstříc
nebezpečí. Zde Santy odvážný málem umírá. Při návratu je družina velmi rozlícena počínáním
těchto dvou hrdinů a odmítá je vytáhnout ze studny. Po chvíli přemlouvání však oba stojí opět na
pevné zemi.
Trpaslík Santy o sobě neustále rozhlašuje, že je miláček všech žen,
což se setkává s pohrdáním ostatních. Na důkaz svého přízviska navazuje bližší kontakt s
Rosellou. Družina reptá, zejména hraničář Sauron, kterému předtím Rosella projevovala nejvíce
sympatií, ale nikdo si k dívce nic nedovoluje, protože nikdo netuší, jak velká je její moc. Již nyní
z ní čiší veliká vitalita a síla.
Družina se vydává do hloubi hvozdu. Z dálky zní
temné dunění tam-tamů, což samo o sobě vyvolává nepříjemné mrazení v zádech. Ponejprv se
objevují domněnky o přítomnosti skřetů v těchto lesích. Posléze hrdinové nacházejí prastarý dub,
který jim za několik měchů vody prozradí, co na ně číhá ve hvozdu. Na své pouti potkávají
poutníka, jenž zná cestu k severní poušti. S jistými výhradami je přijat do družiny.
Dobrodruzi putují ztemnělými hvozdy a dunění tam-tamů se ozývá stále blíže, až pojednou
jejich zvuk naráz ustává. Strašné ticho vnáší děs a paniku mezi Nurnskou družinu. Čas se pomalu
vleče. Náhle z okolních houštin vylétají záplavy otrávených šipek a hrdinové ve zběsilé hrůze jako
jeden muž vykřikují to příšerné slovo - lidožrouti! Lidožrouti!!! A to již trpaslík Santy, zasažený
otráveným trnem, začíná černat ve tváři. V příští chvíli ze stromů padá síť, ve které spolu se
statečným trpaslíkem zůstává na pospas kanibalům i kudůčka Sariel. Další obětí se stává zjizvený
kroll Rdous, který podléhá mnohonásobné přesile a na pokraji smrti upadá do bezvědomí. Ve
statečném Jacobovi z Rugornu se začínají probouzet zaječí instinkty a pud sebezáchovy mu velí
opustit bitevní vřavu. Vydává se tedy na zběsilý úprk, v němž ho následují též Sauron, Zefi,
Rosella a neznámý poutník. Tři přátelé jsou vlečeni neznámo kam.
Utečenci se
zastavují teprve u mostu, vedoucího přes řeku, vytékající z Vřícího jezera v místech, kde je
příhodné místo ke spánku. Po vydatném spánku se vydávají na pomoc druhům, ač příliš nevěří,
že jsou ještě naživu.
Místo bitevní vřavy je pusté a hobita napadá spásná
myšlenka, že se schová ve stínu a vydá se sám do hloubi lesa hledat vesnici kanibalů. Uplyne asi
půlhodina a Zefi se stále nevrací. Někteří Zefiho přátelé již začínají mít obavy o jeho život, když
tu pojednou se objevuje na cestě. Je celý vyčerpaný a špinavý od smrdutého černého bahna. Chvíli
vypráví svůj příběh o tom, jak se propadl do močálu a jak jen krůček jej dělil od jisté
smrti.
Družina se vydává lesem na jihozápad, neboť v hraničáři Sauronovi se
konečně projevují jeho hraničářské schopnosti a jímá se stopovat nemyté bosé nohy ohyzdných
lidojedů. Vesnice leží na malém palouku a je obehnána hrazením z klád, prutů a větví. Zavřenou
bránu hlídají dva muži. Jacob chrabrý navrhuje rychlý útok muže proti muži, protože nechce, aby
stráže vykřikly a upozornily celý kmen. Do celé záležitosti se však vkládá Sauron a navrhuje
zastřelit je na dálku z luků, v čemž jej Zefi nadšeně podporuje. Pokus se však nezdaří a zraněné
stráže ztropí poplach celého kmene. Otevírá se brána a vybíhají dva černoši. Sauron z Gorůdye
pomocí pyrokineze zapaluje bránu. Mezitím leží stráže a jeden lidožrout dobiti zbytkem hrdinů na
zkrvavené zemi. Sauron předvádí další ze svých mocných kousků a zmamuje lidožrouta jménem
Gorbag, který se pod vlivem kouzla stává jeho největším přítelem. Bitka je zastavena a družina
předstupuje před samotného šamana. V jednom z nestřežených okamžiků se připlíží jeden z
kolemstojících kanibalů, praští zrádného Gorbaga kyjem přes lebku a odtáhne jej do ústraní.
Podivné příměří však není narušeno a jsou dojednány podmínky výdeje zajatců. Šaman je uplacen
zlatem a Sauronovým vzácným mečem, jehož původ je však pochybný, a sděluje podmínky. Ze
tří zajatců budou vydáni pouze dva, třetí bude obřadně sežrán; osobní věci zajatců budou vydány
za osm hodin na smluveném místě. Družina pod vlivem okolností se vším souhlasí a nezbývá, než
vybrat oběť. Los padá na nebohou Sariel, jejíž upřímnou tvář od té doby již nikdo nikdy nespatřil.
Družina odchází zpět ke známému místu u mostu, kde uléhá ke spánku. Na hlídku je poslán Santy,
který je oděn pouze v bederní roušku a nemá žádnou zbraň. Znavení dobrodruzi usínají a občas
jsou slyšet dohady, proč onen neznámý otrhaný poutník neutrpěl v boji dosud žádné
zranění.
Rozuzlení nejistot přináší náhlé noční probuzení, které způsobuje srdceryvný
výkřik trpaslíkův. Poutníkovo lože je prázdné. Je vidět strašlivý obraz, kterak bezbranný Santy
holýma rukama bojuje s tygrodlakem ve zvířecí podobě. Z houští vybíhají dva tygři povolaní svým
pánem a bez rozmyslu se vrhají na nejbližší muže. Statečný trpaslík se bije jako lev, avšak po chvíli
marného boje umírá. Dobrodruzi se vydávají na úprk, ale hned za dřevěným mostem se otáčejí a
svými zbraněmi bojují s lítou šelmou. Sauron mezitím opakuje svůj triumf s bránou ve vesnici
lidojedů. Most hoří. Družina je zachráněna.
Na své pouti družina hledá tři kouzelné
meče, z nichž jeden je majetkem Roselly a jeden nosí po boku Jacob z Rugornu. Třetí meč leží
kdesi ve skalním království skřetů. Po cestě dobrodruzi získávají lektvar života, proto se vracejí
k tělu Santyho a ten vstává z mrtvých. Lektvar je však brzy vypotřebován, a tak ve chvíli, kdy
kroll Rdous zdánlivě umírá na udušení spórami fialové plísně, nezbývá v lahvičce ani
kapka.
Na pokraji skřetího království, nad dvěma hlubokými propastmi, jsou
nataženy provazové žebříky, po kterých lze bezpečně projít jen po jednom. První jde oproti všemu
očekávání Zefi Dobromysl. Když zmizí z dohledu, vydává se za ním Jacob z Rugornu se svým
smrtonosným kyjem Brunhildem. Po Zefim však jakoby se země slehla. Jacob, přesvědčen že je
Zefi včele, běží stále vpřed, nedbaje toho, že jeho bystré uši slyší dupot cizích postav velikosti obrů
lidožroutů. Pak se však ukazuje, že se jednalo jen přelud, a Jacob se vrací, aby spolu se zbytkem
družiny vysvobodili ze zajetí Zefiho, který je skřety mučen pouštěním kapek vody na hlavu. Netrvá
dlouho a hrdinové berou do zajetí skřetího krále. Zefi je zachráněn, ač jeho duševní zdraví není
zcela bez následků. Dobrodruzi nalézají třetí meč, avšak nerozluští pradávnou hádanku a meč je
navždy ztracen.
Srdce měj na pravém místě,
kráčej vždy střední
cestou,
meč třímej v pravé ruce,
žiješ pouze jednou
Družina hledá Temnou věž, kde sídlí stařec Sutemor a jeho pomocníci. Ve Věži umírá Zefi,
syn Aplíka Dobromysla, při souboji s kostlivcem. Ani trpaslík Santy, který je jediným svědkem
posledních okamžiků Zefiho života, nedokázal odvrátit jeho zkázu. O chvíli později oznamuje
zprávu o ztrátě druha ostatním. Družina se z posledních sil vydává zabít Sutemora a jeho
pomocníky. Sutemor je zabit. Dobrodruzi se vracejí zpět do města Nurn. Konečně je uzavřen
příběh Zeleného Kaveronu...